Za vysokými účty nestojí vždy spotřebiče. Vodní kámen v domácnosti zvyšuje spotřebu o desítky procent

Nejvíce podezřelé bývají často lednice, mrazáky, oběhová čerpadla, pračky nebo sušičky prádla, rychlovarné konvice, elektrické trouby či sporáky, výkonné herní počítače, konzole nebo rozměrné televizory. Někdy je však na vině faktor, o kterém nemalé množství lidí nemá sebemenší tušení. 

Na co byste si měli kromě neúsporných spotřebičů dávat pozor?

Zaměřit byste se měli nejen na spotřebiče, ale rovněž na vodní kámen.

Ten se velmi často objevuje především v domácnostech s tvrdou vodou a dokáže napáchat nemalé škody – nejenže zvyšuje spotřebu, ale může zapříčinit i snížení efektivity či dokonce poškození některých spotřebičů či potrubí. 

Vodní kámen přispívá ke zvyšování spotřeby. , ...

Z čeho se vodní kámen skládá a z jakého důvodu vzniká?

Vodní kámen se tvoří postupně, přičemž nejčastěji se skládá z uhličitanu vápenatého a uhličitanu hořečnatého (zpravidla v krystalických formách, mezi které patří například kalcit nebo aragonit). 

Z odborných analýz vody nicméně vyplývá, že se ve vodním kameni mohou nacházet i další příměsi, a to například železo, křemičitany, fosfáty nebo sírany. 

V největším nebezpečí jsou domácnosti s tvrdou vodou, která je charakteristická právě vysokým podílem minerálů. Proces usazování vodního kamene se potom urychluje častým ohříváním vody, což je přesně ten důvod, proč se s ním velmi často setkáte například v rychlovarných konvicích, myčkách na nádobí, pračkách, potrubí nebo elektrických i plynových bojlerech. 

Vodní kámen se objevuje například v myčkách. , ...

Jak vodní kámen škodí?

Zatímco pro lidské tělo je vápník s hořčíkem v přijatelných mezích neškodný či dokonce prospěšný, trubkám nebo různým technologickým zařízením rozhodně neprospívá. 

Nejvíce problematické jsou především izolační vlastnosti vodního kamene. Nanesená vrstva funguje velice podobným způsobem jako tepelná izolace: To jinými slovy znamená, že zabraňuje přenášení tepla z topného tělesa do ohřívané vody. 

V praxi se to projevuje prodloužením doby ohřevu vody na požadovanou teplotu a nutností vyššího výkonu pro dosažení stejného cíle. S tím se samozřejmě pojí rovněž spotřebovávání vyššího množství energie. 

Jak výrazné může zvýšení spotřeby být?

Celkové zvýšení spotřeby se může lišit podle toho, jak je vrstva vodního kamene silná a jaké je její přesné složení. Nezřídka se každopádně setkáte s tvrzením, že již pouhých několik milimetrů může vést k navýšení spotřeby o 5 až 10 %. 

Společně se zvyšováním tloušťky usazeniny se pak zvyšuje i spotřeba. 

Kromě navýšení spotřeby se vodní kamen zasazuje rovněž o snížení životnosti spotřebičů, což se samozřejmě taktéž může negativně projevit na finanční situaci dotčené domácnosti. 

Jak se s problémem vypořádat?

Naštěstí existují způsoby, jak proti vodnímu kameni bojovat. 

Nejzákladnější opatření představuje pravidelné odvápňování spotřebičů. To můžete provést například pomocí kyseliny citronové nebo bílého octa, ve kterém se nachází kyselina octová. O odvápňování se můžete na vlastní pěst postarat například u rychlovarných konvic nebo kávovarů, které se s nánosy vodního kamene potýkají velmi často.

U některých zařízení je však potřeba odborný servis. To se týká zejména bojlerů či kotlů, které se v tomto směru řadí mezi další problematická zařízení. 

Dalším řešením mohou být změkčovače vody a mechanické nebo magnetické úpravny: Ty mohou pomoci především v oblastech s obzvláště tvrdou vodou. 

K šetření potom dokážou přispět rovněž fotovoltaické elektrárny nebo jiné obnovitelné zdroje, které jsou v posledních letech mimořádně populární a díky různým dotačním programům i relativně dostupné.