Oblohu nad Českem rozzáří Orionidy. Až 20 meteorů za hodinu uvidíme v jedinou říjnovou noc

Orionidy vznikají z prachu, který Halleyova kometa uvolňuje při každém přiblížení ke Slunci. Země touto prachovou stopou prolétá dvakrát ročně, v květnu z ní vznikají éta Akvaridy a teď v říjnu Orionidy. Částečky velké jako zrnko písku vletí do atmosféry rychlostí kolem 66 km/s a vypaří se v ní. Kometa sama je ale zatím mimo dohled.

Pouhým okem byla kometa naposledy spatřena roku 1986, kdy prolétla kolem Slunce. Pak se od něj vzdalovala, nejdál byla v prosinci 2023 a teď se pomalu vrací. Znovu vidět bude až v roce 2061. Do té doby jsou meteory z jejího prachu jedinou možností, jak z komety vůbec něco spatřit.

Kdy se dívat

Meteorický roj Orionidy vrcholí v noci na 21. října, letos se ale vyplatí sledovat spíš rána kolem tohoto data. Roj bude aktivní od 2. října až do 7. listopadu a jeho zvýšenou aktivitu lze zachytit i několik nocí před vrcholem a po něm. Rozhoduje o tom totiž Měsíc. V době maxima dorůstá, svítí tak ze tří čtvrtin a přehluší slabší meteory. Po půlnoci ale zapadá a právě tehdy přichází čas na pozorování.

Nejlepší šanci budete mít ráno 21. října, kdy se roj blíží vrcholu a zároveň zůstane obloha tmavá přes tři hodiny. Po maximu jejich počet klesá a po 25. říjnu vás čeká už jen slabší podívaná. Konec října navíc pokazí i úplněk 26. října. Obloha ale ani potom nezůstane prázdná. V listopadu pak vystřídají Orionidy na obloze Tauridy, pomalejší, jasnější meteory, jejichž maxima Měsíc rušit nebude.

Kolik meteorů uvidíte

Mezinárodní meteorická organizace očekává maximálně 10 až 20 meteorů za hodinu při dokonale tmavé obloze. Skutečný počet ale bývá většinou nižší a nejvíc ho ovlivňuje umělé světlo v okolí. Podle orientačního výpočtu můžete kolem čtvrté hodiny ráno na tmavé obloze vidět přibližně 16 meteorů za hodinu. Na vesnici to pak bude 6 až 7, na okraji města 2 až 3 a v centru města nanejvýš jeden. Výsledek ovlivňuje i oblačnost nebo vlhkost vzduchu.

Orionidy ale umějí překvapit. V letech 2006 až 2009 jich přilétalo 50 až 75 za hodinu, podobně jako u srpnových Perseid. Letos se ale nic takového nečeká, o to víc proto záleží na tom, odkud se díváte.

Na Orionidy není potřeba dalekohled, stačí tmavé místo a trocha trpělivosti , ...

Kam vyrazit

V Česku existují tři oficiální oblasti tmavé oblohy. Vznikly dohodou obcí, astronomů a správců území, kteří chtějí omezovat zbytečné svícení a chránit noční oblohu. Jizerská leží v Jizerských horách kolem osady Jizerka a hory Smrk, Beskydská má střed na hřebeni Gruně nad Starými Hamry a Manětínská se rozkládá na severním Plzeňsku kolem Manětína.

Podle České astronomické společnosti je velmi tmavá obloha také v odlehlejších částech Šumavy a Novohradských hor. Rozdíl oproti městu poznáte hned: v Beskydech je pouhým okem vidět kolem 2 000 hvězd, ve městech jen 200 a ve velkoměstech asi 20. Tmu přitom ubírá hlavně světlo, které místo na chodník míří do nebe.

Kdo nemá čas vyjet do hor, vystačí si s loukou nebo polní cestou mimo dosah pouličního osvětlení a s výhledem k jihu, kde je Orion v ranních hodinách. Nejbližší tmavé místo vám může ukázat mapa světelného znečištění. Pokud zůstáváte ve městě, vyberte si park nebo hřiště co nejdál od lamp a stůjte tak, aby vám žádné světlo nesvítilo přímo do očí.

Když nevyjde počasí

Ještě před Orionidami vrcholí v noci z 8. na 9. října menší meteorický roj Drakonidy. Měsíc bude v tu dobu téměř v novu, roj je ale docela slabý: kolem deseti meteorů za hodinu. Na rozdíl od Orionid se Drakonidy pozorují už večer po setmění, zhruba od osmé hodiny, takže se hodí i pro rodiny s dětmi.

Dobré podmínky nás ještě čekají také pro Leonidy, které se objeví v noci ze 17. na 18. listopadu, kdy Měsíc zapadne už o půlnoci. Rok pak uzavřou Geminidy v noci ze 13. na 14. prosince. Tento roj býval v posledních letech nejbohatším rojem roku.