Mráz z východu se blíží: Teploty v Evropě spadnou až na −15 °C. Česko neunikne

Zatímco západní pobřeží Evropy se v těchto dnech obvykle nachází pod taktovkou mírného a vlhkého oceánského proudění, které přináší spíše déšť a blátivé cesty, vnitrozemí kontinentu se začíná otevírat vlivům z opačné strany. Do Evropy se totiž od východu dostane studené proudění z východu a pokud se k těmto podmínkám přidá i “správná” cirkulace vzduchu, teploty klesnou hluboko pod nulu.

Letošní zima by mohla být chladnější než v minulých letech , ...

Do Evropy proudí ledový vzduch z Ruska

Aktuální vývoj počasí naznačuje, že se letos zima rozhodne ukázat svou drsnější tvář. Meteorologická data z posledních dnů totiž ukazují na výrazné oslabení západního proudění, které obvykle funguje jako tepelný polštář chránící nás před arktickými mrazy. 

Poslední týden meteorologové sledují formování takzvané blokující tlakové výše nad Skandinávií, která funguje jako neprostupná bariéra. Tato výše brání postupu vlhkých front od oceánu a místo toho do střední Evropy nasává mrazivý vzduch ze Sibiře. Tento proces se v meteorologii označuje jako retrográdní proudění a je zodpovědný za ty nejtužší zimy, které naše historie pamatuje. Vzduch, který k nám v takovém případě putuje, je extrémně suchý a ledový. 

Podle nejnovějších výstupů předpovědních modelů by toto ochlazení mělo vyvrcholit právě v období kolem vánočních svátků a konce roku. Noční minima se pak v ideálních podmínkách mohou pohybovat až u −15 °C. Takto razantní vpád studeného vzduchu se svým charakterem podobá zimním vlnám, které byly běžné v 80. a 90. letech minulého století. Očekává se navíc, že nepůjde o “jednorázovou záležitost”, ale že mrazy setrvají i několik dnů.

Mrazy a sníh očekávají meteorologové v Česku začátkem ledna , ...

Co čeká Česko v nejbližších týdnech

V Česku se přelom roku ponese ve znamení pozvolného ochlazování, které zatím nebude působit nijak dramaticky. Poslední prosincový týden by měl nabídnout počasí odpovídající spíše dlouhodobému průměru. Přes den se teploty budou často pohybovat kolem bodu mrazu nebo lehce nad ním, v noci ale už bude mrznout častěji. Výrazné celodenní mrazy se zatím neočekávají, přesto se po vánočních svátcích může objevit několik chladnějších epizod, kdy noční teploty v nižších polohách klesnou pod −5 °C. Srážek bude málo a šance na souvislou sněhovou pokrývku zůstává spíše nízká.

Zlom by mohl nastat s příchodem nového roku. První lednové dny už podle předpovědních modelů naznačují zvýšenou pravděpodobnost vpádu studenějšího vzduchu od východu. Právě tehdy by se mohly projevit typické zimní rysy naplno. Mrazivé noci a dny, kdy se teploty budou držet jen těsně kolem nuly nebo pod ní. V případě vyjasnění a utišení větru mohou noční minima v nížinách klesat až k −10 °C, zatímco v horských oblastech budou hodnoty ještě výrazně nižší. Půjde o počasí, které už připomene klasickou středoevropskou­ zimu.

Nejchladnější období by pak mohlo připadnout na úsek zhruba mezi 5. a 15. lednem. Právě tehdy se očekává největší riziko silnějších mrazů, které mohou přetrvávat i několik nocí po sobě. Denní teploty se v takovém případě dostanou jen mírně nad −5 °C a i přes den zůstane pocitově velmi chladno. Pokud se zároveň objeví srážky, mohou už mít převážně sněhovou podobu a sníh by tentokrát mohl vydržet déle než jen několik hodin.