Juchelka chce už příští rok překopat pravidla penzí: Češi mají odcházet do důchodu dřív, účet však může být astronomický

Ve svém projevu 25. března 2026 ve Sněmovně Aleš Juchelka prohlásil: „V druhé vlně samozřejmě budeme stropovat věk odchodu do důchodu na 65 letech. To je na sto procent.” V červnu se o tomto cíli opět zmínil, jenže tehdy už byl ve svých vyjádřeních opatrnější a dodal, že tento slib splní během svého čtyřletého funkčního období, ale nemusí na to spěchat. Což se potvrdilo, když byla o měsíc později schválena novela důchodového pojištění, v níž nebyla o zastropování důchodového věku ani zmínka. Přitom po konci říjnových voleb v roce 2025 Juchelka prohlásil, že zákon o důchodovém pojištění je připraven. 

Nicméně nyní je téma zastropování zpátky na stole a Juchelka stále tvrdí, že svůj slib splní. K zastropování věku odchodu do důchodu se vyjádřil také v Nedělní debatě na ČT24, která se věnovala mimo jiné důchodové reformě a podmínkám pro důstojné stáří. Ve studiu se sešli bývalý ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), současný ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) a bývalý premiér Jiří Rusnok. Diskuzi moderovala Jana Peroutková. 

Zastropováním důchodového věku na 65 letech by došlo ke změně důchodové reformy předchozí vlády, která počítala s postupným zvyšováním důchodového věku až na 67 let. Svou snahu o zastropování obhajuje Juchelka tím, že řada lidí v Česku pracuje ve fyzicky náročných profesích. Na toto tvrzení reagoval Rusnok poukázáním na to, že se struktura zaměstnanosti v Česku změnila, podíl průmyslu na zaměstnanosti se snížil a proměnily se také pracovní podmínky a bezpečnost práce. Jurečka upozornil na to, že postupné zvyšování důchodového věku bylo jednou z cest, jak zmírnit dlouhodobé náklady důchodového systému. 

Ruku v ruce se zastropováním by mohlo dojít k dřívějšímu odchodu zkušených pracovníků z trhu práce , ...

Co by zastropování znamenalo pro státní rozpočet

Pokud by se věk odchodu do penze zastropoval na 65 letech, znamenalo by to vyšší výdaje na důchody, protože část lidí by do penze odcházela dříve a pobírala ji delší dobu. Účet pro státní rozpočet by tak mohl být astronomický, zej­ména pokud by se nepodařilo vyšší výdaje vykompenzovat jinými příjmy nebo úsporami. Ruku v ruce se zastropováním by mohlo dojít k dřívějšímu odchodu části zkušených pracovníků z trhu práce. To by mohlo zkomplikovat situaci zaměstnavatelům v oborech, kde se obtížně hledají náhrady. Skutečný dopad by však závisel také na tom, kolik lidí by po dosažení důchodového věku chtělo a mohlo dál pracovat.

Kdyby došlo ke zvýšení výdajů na penze a současně by se nezvýšily odpovídající příjmy, stát by byl nucen tento rozdíl někde dorovnat. Teoreticky by to mohlo znamenat vyšší daně a pojistné, omezení jiných veřejných výdajů nebo další zadlužování. 

Podle informací Deníku N chce ministerstvo práce a sociálních věcí začít návrh na zastropování důchodového věku na 65 letech projednávat v roce 2027. Juchelka tento záměr potvrdil také v Nedělní debatě na ČT24. Pokud se plán podaří uskutečnit, změna by měla nabýt účinnosti od ledna 2028.