V Česku se chystá elektrárna, která nemá ve světě obdoby. Každá z 16 staveb bude mít výšku 250 metrů

Plán na výstavbu nové monumentální elektrárny, která má stát v bývalém vojenském areálu Ralsko na Českolipsku, byl zveřejněn už v červenci 2025. Provozovat ji bude společnost ČEZ PV & Wind ze Skupiny ČEZ, která městu Ralsko nabídla až 600 milionů korun nebo také plán podpory skrze Nadaci ČEZ. 

Tato „odměna“ podle tiskového mluvčího skupiny Martina Schreiera zahrnuje jednorázovou částku po dokončení změny územního plánu, poplatek z každé vyrobené megawatthodiny a bonus z objemu produkce budoucí elektrárny.

Elektrárna svého druhu unikátní

Plánovaná stavba je unikátní podle českých i světových měřítek. Jen několik kilometrů od hradu Bezděz má totiž stát zatím největší větrný park v zemi. Nedos­tižný má být nejen z pohledu výkonu, ale i výšky. S ro­torem nahoře by měl totiž dosahovat 250 metrů a každý ze zamýšlených větrných stožá­rů má pak měřit kolem 166 metrů. Výška pražské Žižkovské věže má pro srovnání přitom „jen“ 216 metrů. 

Co se týče výkonu, každý stožár by měl být schopný produkovat kolem 5,56 až 7,2 MW. Při plánovaném poč­tu 16 stožárů by pak byla elektrárna schop­ná celkového výkonu 88,96 až 115,2 megawat­tu. Průměrný výkon moderní větrné turbíny na pevnině se přitom v roce 2023 podle GWEC (Global Wind E­nergy Council) nachá­zel na 4,84 MW. Jednalo by se tedy o špičkovou techno­logii pokroči­lou i na světové poměry. 

Česku by pak taková elektrárna přinesla výrazný energetický skok. Ve větrné výrobě elektřiny totiž Česko za zbytkem Evropy zatím zaostává. Ke konci loňského roku se kapacita všech větrných elektráren v sou­čtu pohybovala kolem 371 MW. 

Energetický potenciál má více krajů 

I proto se skupina ČEZ snaží tento stav změnit. Po uzavření více než 40 smluv s obcemi po celé České republice to vypadá na možné navýšení kapacity na více než 600 MW. Podle ředitelky fir­my ČEZ Obnovitelné zdro­je Kateřiny Bičá­kové leží poten­ciál především na Vysočině, ale i ve Středočeském, Pardubickém, Libereckém nebo Moravskoslezském kraji. 

Jaderné elektrárny jsou ale v současnosti stá­le schopné produkovat mno­hem více. Nap­říklad jaderná elektrárna Dukovany má mo­mentálně pouze v jed­nom bloku elektrický výkon 512 MW. Za provozu všech 4 spuštěných bloků, které fungují už od července 1987, se tedy jedná celkem o 2 048 MW. E­nergie vyrobená v této nejstarší české elektrárně tvoří každoročně asi 20 % veškeré elektřiny spotřebované v Česku. 

Dukovany vyrobí každý rok téměř 20 % veškeré spotřebované elektřiny v Česku. , ...

Řada institucí je proti výstavbě

Město Ralsko by ale ze spolupráce se Skupinou ČEZ mohlo dlouhodobě těžit. V plánu je například podpora Nadace ČEZ v podobě příspěvků na školky, jesle nebo dětské tábory i různé kulturní akce nebo opravy veřejných budov a prostor. Město by také mohlo skrze spolupráci roz­vinout své energetické hospodářství a počítat třeba s podporou veřejného osvětlení nebo fotovoltaických sys­témů. 

Příliš dalších zas­tánců si ale projekt zatím nezískal. Na únorovém setkání v Mimoni se shromáždilo plné kino lidí, kteří k tématu elektrárny měli co říct. Zaznělo například vyjádření starostů z blízkých obcí, ale i stanovisko Národního geoparku Ralsko. Město Ralsko, které pravděpodobně už finanční nabídku ČEZu v minulosti přijalo, se ale na setkání nevyjádřilo. 

Výhrady památkářů pokryl Miloš Krčmář z Národního památkového ústavu, který vyjádřil obavu o ohrožení „pohledových aspektů“ významných dominant, jako je vrch Ralsko nebo kulturní památky v podo­bě hradu Bezděz a hotelu s vysílačem na Ještědu. Ani v Evropě podle něj není běžné, aby se stavby takových rozměrů vyskytovaly v blízkosti národních kulturních památek. 

Lesníci zase vyjádřili obavu, že by větrný park narušil jejich dlouhodobé snažení v oblasti a ohrozil například tamní rezervaci zubrů. Plánova­nou stavbu s o­bavami sleduje také státní Agentura ochrany přírody a krajiny, která s příchodem elektrárny předvídá také rozšíření okolní infrastruktury. Místo výstavby má být totiž blíz­ko přírodních rezervací a chráněných lokalit. 

Následovat by měla veřejná debata organizovaná městem Ralsko, kde by se pravděpodobně měli objevit i zástupci skupiny ČEZ, kteří v Mimoni chyběli. Pokud se realizace stavby schválí, měla by být zahájena v březnu 2027. Proces budování by pak měl zabrat přibližně dva roky.