Ekonomové zveřejnili první výhled inflace na rok 2027. Čechům hrozí další vlna zdražování
Inflace se od roku 2024 pohybuje okolo hranice 2 procent, na začátku roku 2025 dokonce klesla pod dvě procenta. Podle nejnovějších predikcí si však Češi nemohou být jistí, zda tento příznivý trend bude pokračovat i nadále.
Na začátku letošního podzimu se objevily určité varovné signály, podle nichž by se inflace mohla již v nejbližších měsících opět zvýšit a vzdálit od dlouhodobého cíle České národní banky, který je stanovený na 2 procenta. Zářijová inflace v České republice podle předběžného odhadu zrychlila, ještě důležitější je potom nejaktuálnější předpověď na rok 2027. Podle ní by na začátku následujícího roku inflace mohla vystoupat dokonce nad 3 procenta. Na zvyšování inflace by se mohlo podepsat mimo jiné zdražování pohonných hmot, dále ji může přiživit i růst cen energií. Určitou roli mohou hrát rovněž potraviny.
Začátek letošního podzimu přinesl varovné signály
Z předběžného odhadu Českého statistického úřadu vyplývá, že zářijová inflace zrychlila na 2,5 procenta. Dostala se tedy nad dlouhodobý dvouprocentní cíl České národní banky, což samo o sobě zasluhuje pozornost. Nárůst meziročního tempa růstu cen potvrdil, že proinflační tlaky v ekonomice stále přetrvávají.
Pozornost ekonomů i veřejnosti se nyní soustředí především na výhled na příští rok. Česká národní banka ve své letní prognóze předpokládá, že se celková průměrná inflace za rok 2027 bude pohybovat okolo 2,5 procenta.
V zářijové aktualizaci prognózy je potom uvedeno, že na začátku následujícího roku by meziroční růst mohl dočasně vystoupat ke 3 procentům, při splnění určitých předpokladů dokonce až ke 4 procentům.
Zásadní problém představují služby
Ačkoliv ceny některých položek rostou jen velmi pomalu nebo dokonce klesají, služby i nadále zůstávají výrazně proinflační. Podle dat Českého statistického úřadu jejich ceny během září vzrostly o 4,6 procenta.
Jádrová inflace, která po očištění od nejvíce volatilních položek dokáže lépe vystihovat domácí cenové tlaky, dosahovala ve stejném měsíci 3,3 procenta.
„Více než polovina služeb roste nad 5 %, jejich růst je úporně a nepříjemně vysoký. Kadeřnictví, servis kola nebo auta, dentální hygiena, veterina, čistírna, oprava bot – to vše má dynamiku mezi 6 a 9 procenty,“ upozornila dne 27. 9. 2026 viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová.
Na růst inflace tlačí rovněž mzdy
Významným faktorem je rovněž růst mezd, zejména ve veřejném sektoru, kde dosáhl 9 %. Problematická je především skutečnost, že zatímco průměrné mzdy rostou, produktivita práce nikoliv.
„Nárůst mezd ve veřejné správě o 9 %, to už je opravdu neúměrné. Reálná mzda roste rychleji než produktivita práce už třetí rok a příští rok to bude asi čtvrtý v řadě. V průmyslu rostou mzdy o 5 %, což je naprosto v pořádku a odpovídá to produktivitě. Pokud ale ve veřejné sféře rostou o 9 %, je to klasický inflační tlak, a pokud bude pokračovat, bude muset centrální banka pravděpodobně zasáhnout,“ informovala Zamrazilová.
Česká národní banka počítá pro příští rok s růstem průměrné nominální mzdy přibližně o 5,4 %. Pokud by mzdy i nadále rostly rychleji, než odpovídá produktivitě práce, šlo by o další důvod, proč inflace může zůstat nad cílem.
Potraviny: Letošní brzda zdražování ztratí na síle
Pokles cen potravin a nealkoholických nápojů patří letos k hlavním důvodům, proč se inflace drží relativně nízko. Například v září jejich ceny meziročně klesly o 3,5 %.
Tento významný protiinflační efekt ovšem nemusí vydržet i do příštího roku. Česká národní banka upozornila, že s odezněním poklesu cen potravin se inflace může začít zvyšovat.
Rozhodujícím faktorem se mohou stát energie
Pokud dojde i ke zdražování energií, inflace by se podle prognózy České národní banky mohla vystoupat až ke 4 procentům.
V září ceny energií meziročně vzrostly o 5,9 %, přitom v srpnu to bylo pouze o 2,3 %.
Významnou roli hrálo rovněž zdražování pohonných hmot.





Sledovat v Google Zprávách
















































