Topná sezóna začíná v každém městě i domě jinak. Někde obyvatele nechají mrznout až do konce října

Vyhláška č. 194/2007 Sb. stanovuje, že otopné období začíná 1. září a končí 31. května následujícího roku. To ale neznamená, že se musí od prvního zářijového dne všude automaticky začít topit. Do hry totiž vstupuje i reálná venkovní teplota, která zrovna panuje.

V každém městě se může začít topit jinak

Vyhláška č. 194/2007 Sb. výslovně uvádí: „Dodávka tepelné energie se zahájí v otopném období, když průměrná denní teplota venkovního vzduchu v příslušném místě nebo lokalitě poklesne pod +13 °C ve 2 dnech po sobě následujících a podle vývoje počasí nelze očekávat zvýšení této teploty nad +13 °C pro následující den.“

První září je tedy pouze začátkem období, kdy se topení může podle počasí spustit. Nejedná se však zcela automaticky o datum, kdy musejí začít hřát všechny radiátory v republice. Průměrná denní teplota se pro tyto účely počítá z měření v 7:00, 14:00 a 21:00, přičemž hodnota z 21 hodin se započítává dvakrát. Součet se následně vydělí čtyřmi. 

Vzhledem k tomu se může stát, že zatímco v jednom městě jsou již radiátory teplé, o několik desítek kilometrů dále si obyvatelé na dodávku tepla ještě počkají. Pokud se navíc během září a října drží teploty dostatečně vysoko, může se zahájení vytápění výrazně posunout. Teoreticky tak mohou někde lidé čekat na teplé radiátory až do druhé poloviny či konce října. Vždy ale záleží na vývoji počasí a splnění podmínek pro zahájení dodávky tepla.

TIP: Před začátkem topné sezóny může být vhodné také zkontrolovat místa, kudy teplo uniká. 

Rozhodovat může i samotný dům nebo SVJ

Nutno zdůraznit, že u dálkového vytápění je potřeba rozlišovat dodávku tepla do domu a jeho využití uvnitř budovy. Například Pražská teplárenská vysvětluje, že „přivede topné médium k patě objektu, ale o jeho využití uvnitř již nerozhoduje a ani ho neovlivňuje, protože vnitřní rozvodná zařízení nejsou v jejím majetku ani správě.“

Zcela odlišná situace pak nastává u rodinných domů nebo bytových domů, které mají vlastní individuální kotel či tepelné čerpadlo. V takovém případě dálkové vytápění nehraje žádnou roli a obyvatelé (respektive SVJ) sami rozhodují o tom, kdy zdroj vytápění zapnou. 

Roli hraje i venkovní teplota , ...

V určitých případech se může topit i mimo topnou sezónu

I u dálkového vytápění existuje určitá výjimka, která umožňuje vytápění i mimo topnou sezónu. „V případě souhlasu nejméně dvou třetin konečných spotřebitelů se vytápění uskutečňuje mimo otopné období, vyžaduje-li to průběh venkovních teplot a připouští-li to technické a zásobovací podmínky,“ uvádí vyhláška. Pokud by tedy teoreticky panovalo nezvykle chladné léto, které by vytápění vyžadovalo a minimálně dvě třetiny spotřebitelů v konkrétním bytovém domě by se na tom shodly, je možné k tomuto řešení přistoupit. 

Kolik nás bude topení tuto zimu stát

U centrálního zásobování teplem počítá cenu konkrétní dodavatel podle svých nákladů, palivového mixu a pravidel ERÚ. První polovinu topné sezony domácnosti absolvují podle cen platných pro rok 2026. Od ledna však už mohou teplárenské ceníky vypadat jinak. Prozatím však není jasné, jaké ceny jednotliví dodavatelé zveřejní. 

Lidé, kteří sami topí elektřinou a plynem, se pak pochopitelně řídí ceníky dodavatelů energií. Aktuálně to vypadá, že se v tomto ohledu zima 2026/2027 ponese spíše v duchu mírného zdražování než dalšího zlevňování, hlavně u nových smluv bez starší fixace. Podle analytiků se právě teď vyplatí pečlivá volba dodavatele a fixace cen. Analytik společnosti ENA Jiří Gavor pro Novinky.cz uvedl: „Využil bych této situace a fixoval bych ideálně na dva až tři roky.“