Do kokpitu dopravního letadla se za letu nedostane ani ten, kdo zná správný kód na otevření dveří. Odborníci tento systém kritizují

Důkladnější zabezpečovací systém kokpitu přitom vznikl až v reakci na teroristické útoky, které se odehrály 11. září 2001. Před tímto dnem bývalo běžné, že dveře do pilotní kabiny zůstávaly občas otevřené. Právě díky této bezpečnostní slabině se však tehdy teroristé dostali dovnitř a podařilo se jim unést celá komerční letadla. Dnes se však v souvislosti s nedávnými událostmi opět rozproudila debata o tom, jestli by se nastavený systém neměl znovu upravit. Hrozba totiž nemusí přicházet jen z paluby.

Zadání kódu dveře neotevře

Obecně u velkého množství letadel platí, že jsou nyní zesílené dveře do kokpitu v průběhu celého letu uzamčené. Pokud se pak chce například člen personálu z paluby dostat dovnitř, musí použít přístupový systém před kabinou, do kterého je nutné zadat správný kód.

Ten sám o sobě však dveře kokpitu automaticky neotevře, pouze vyšle oznámení upozorňující na žádost k jejich otevření. Posouzení této žádosti je až na samotných pilotech, kteří jí mohou vyhovět a dveře sami otevřít, nebo ji ignorovat. Dveře pak zůstanou uzamčené. Kdo o vstup do kabiny žádá, kontrolují v mnoha typech letadel také prostřednictvím kamer umístěných před dveřmi kokpitu, které představují další stupeň zabezpečení. S posádkou pak piloti komunikují pomocí interkomu.

Většina dveří má také možnost nouzového přís­tupu do kokpitu zavedeného pro případy, kdy piloti přestanou reagovat. Po zadání nouzového přístupového kódu dojde v některých letadlech ke spuštění časovače, během něhož se v kokpitu rozezní alarm. Pokud jsou piloti při vědomí, mohou přístup do kokpitu odmítnout. V opačném případě se dveře po uplynutí nastavené doby automaticky odemknou či otevřou.

Existuje však také nouzový způsob uzamčení kokpitu, který v případě vnímané hrozby z paluby zaručí, že dveře nebude možné otevřít zvenku žádným způsobem.

Útok může přijít i zevnitř 

To, že se po událostech 11. září 2001 stala z kokpitu v podstatě nedobytná pevnost, aby se zabránilo komukoli jinému než pilotům v převzetí kontroly nad letadlem, má však i výrazné slabiny, které někteří odborníci kritizují. Útočník se totiž může nacházet i přímo uvnitř kokpitu nebo se jím může stát jiný člen posádky. A když k takové situaci dojde, právě nastavené bezpečnostní postupy mohou těm, kteří chtějí pomoci, přístup do kokpitu znemožnit.

To, že jsou obavy oprávněné, potvrdil například nedávný incident letu arabské státní letecké společnosti Flydubai, který letěl z Dubaje do Izraele. Při něm měl druhý pilot během letu napadnout kapitána a pokusit se převzít kontrolu nad letadlem, které podle vyšetřovatelů plánoval dovést až k havárii. Jeho plán však překazila posádka společně s cestujícími, kteří se do kokpitu dostali pouze díky tomu, že se zraněnému pilotovi podařilo dveře kokpitu otevřít. Díky pohotové reakci zúčastněných a dalšího kvalifikovaného pilota na palubě se nakonec podařilo s letadlem nouzově přistát daleko od cíle, v Saúdské Arábii. Útočník skončil ve vazbě.

Editor časopisu Aviation Secu­rity International Philip Baum, který zároveň přednáší právě o vnitřních hrozbách v leteckém průmyslu, zdůraznil v roz­hovoru pro CNN International, že právě tento útok ukazuje na zásadní slabinu současného letectví. Uvádí však také, že sebevraždy pilotů spojené s pády letadel si pravděpodobně vyžádaly více obětí na životech než terorismus.

Po roce 2015 si většina aerolinek uvědomila, že osamocený pilot v kabině představuje riziko. , ...

Pilot neohrozil let poprvé

To se přímo týká i dalšího významného případu z roku 2015, který také podnítil diskusi o vhodném zabezpečení kokpitu. Tehdy došlo k pádu letadla aerolinek Germanwings mířícího z Barcelony do Düsseldorfu, který nikdo z cestujících nepřežil. Kopilot trpící psychickými problémy navedl letadlo se 150 lidmi na palubě ve vysoké rychlosti do horského masivu francouzských Alp. Takové jednání mu umožnil především fakt, že pilot odešel na toaletu a po návratu se už do uzamčené kabiny nemohl dostat. Pokus o vyražení dveří, které byly po 11. září plošně konstrukčně zesíleny, se nezdařil.

I tato událost přepsala některá pravidla leteckých společností. Od té doby například mnoho aerolinek začalo trvat na tom, aby se v kabině nikdy nezdržoval pouze jeden pilot a v případě potřeby byl doplněn dalším členem posádky.

Hrozby zevnitř si žádají nové řešení 

Rizika robustní bariéry v podobě posílených dveří v případě hrozby přímo zevnitř kabiny popisuje například i letošní studie publikovaná v Scientific Reports. Autoři v ní zároveň navrhují nový typ systému pro zabezpečení dveří kokpitu, který by po splnění konkrétních podmínek umožňoval přístup oprávněnému pilotovi skrze nouzový kód, pokud by druhý pilot náhle začal představovat nebezpečí.