Senioři mají často majetek za miliony korun, a přesto obracejí každou korunu, aby z důchodu vyžili

V Česku žije podle statistik Českého statistického úřadu (ČSÚ) zhruba 2,27 milionu seniorů, tedy jedinců ve věku 65 a více let. Jejich podíl v populaci přitom neustále roste. Často se hovoří o tom, že lidé v důchodovém věku nemají peněz nazbyt, což je také v mnoha případech pravda. Jenže to často platí pro jejich finanční hotovost, která jim každý měsíc zbude z penze, kterou pobírají. Ve skutečnosti ovšem mnoho seniorů v Česku vlastní majetek za miliony korun.

Nemovitost není hotovost

Čeští senioři často vlastní nějakou nemovitost. Podle statistik ČSÚ, který pracuje s daty z posledního sčítání lidu, domů a bytů, bydlí například v Praze největší počet seniorů v bytech v osobním vlastnictví, a to celkem 44 procent. Mimo hlavní město je situace poněkud jiná. Nejvíce seniorů zde žije ve vlastním domě, a to hned 39 procent. Vlastní dům ovšem má i mnoho seniorů v Praze a byty v osobním vlastnictví také penzisté mimo Prahu. Většina tak žije podle statistik ve svém.

Podle studie think-tanku IDEA při CERGE-EI hraje zásadní roli v majetku českých domácností primární nemovitost, která u většiny z nich tvoří až 80 procent celkového majetku. K tomu si je nutné připočíst, že další část majetku tvoří dopravní prostředky či cennosti. Není tedy divu, že senioři ve skutečnosti obracejí každou korunu, aby z důchodu využili. Mohou totiž postrádat rychlou hotovost, kterou by poplatili aktuální výdaje. Říká se, že jsou „majetkově bohatí, ale příjmově chudí“.

Mnozí senioři bývají majetkově bohatí, ale příjmově chudí , ...

Kolik mají senioři každý měsíc k dispozici?

V roce 2026 činí průměrný starobní důchod 21 839 korun, což znamená, že v posledních letech penze výrazně rostou. Za posledních 10 let přibližně o 18 procent. Jenže průměrný důchod neznamená, že peníze nad tuto částku bere 50 procent důchodců. Průměr je totiž ovlivněn vysokými penzemi. Více vypovídající je mediánový starobní důchod, což je skutečně prostřední hodnota. Ta letos činí podle České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) 21 020 korun. Není to o moc méně, ale rozdíl to je.

I pokud senioři bydlí ve vlastním, stále mají každý měsíce vysoké výdaje. Podle Statistiky rodinných účtů představují nejvyšší položku další výdaje na bydlení, tedy energie, voda, úklid společných prostor, odvoz odpadu či příspěvek do fondu oprav. To může dohromady činit až 8 tisíc korun měsíčně. Dalších 3 500 až 5 500 korun utratí senior každý měsíc za jídlo a nealkoholické nápoje. K tomu si je nutné připočíst výdaje na léky, dopravu, ale také na opravy spotřebičů či auta, vnoučata, pojištění, osobní péči a kulturu. Moc peněz pak skutečně nezbývá. Zvlášť, pokud žijí sami.

Velký byt či dům jako finanční zátěž

Vlastnit velký byt nebo dům může být nejen pozitivem, ale také ekonomickou zátěží. Udržovat (zvláště starší) nemovitost bývá fyzicky i finančně náročné. Proč se senioři jednoduše nepřestěhují do menšího? Může tomu bránit hned několik faktorů. Data ukazují, že senioři vykazují extrémně nízkou mobilitu. Kdo by se chtěl také na stará kolena stěhovat? Navíc z místa, kde bydlí poslední desítky let a vážou ho k němu vzpomínky.

Mnozí senioři navíc mají velké množství věcí, kterých by se přesunem do menšího prostoru museli zbavit. Na náročný proces stěhování nemá mnoho seniorů ani fyzické a psychické síly. Často tak zůstávají na místě, které už nemusí jejich potřebám tolik vyhovovat (někdy chybí výtah a dům může být vlhký) a stojí je ve výsledku spoustu peněz, i když neplatí žádný nájem.