Juchelka v rozhovoru obhajoval nutnost navýšení důchodů o 2000 korun. Ostatní mu vyčetli, že neumí počítat

Kritici z řad ekonomů i opozice (např. bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok či zástupci původní vládní koalice) Juchelkovi vyčítali především to, že toto plošné opatření nedává ekonomický smysl a ignoruje dlouhodobou stabilitu rozpočtu. Označovali jej také za předvolební a populistické ges­to.

Aleš Juchelka obhajuje mimořádný krok i zákonnou valorizaci důchodů

Aleš Juchelka svůj mimořádný krok obhajuje a zdůvodňuje především tím, že zákonná valorizace důchodů (která má od ledna činit v průměru 304 korun) by bez tohoto doplatku byla nejnižší za posledních deset let. Podle něj důchody v poměru k průměrné mzdě klesají a senioři by v žádném případě neměli ekonomicky zaostávat. Upozornil ale na to, že navýšení důchodů o každou stokorunu stojí stát 2,7 až tři miliardy korun.

Mělo by se jednat o jednorázový příspěvek ve výši 2 000 korun. Nárok budou mít všichni příjemci starobních, invalidních i pozůstalostních důchodů. Pokud někdo pobírá dva typy důchodů současně, nárok na příspěvek mu vznikne pouze jednou. Starobní penze pobíralo na konci června 2,33 milionu seniorů a seniorek. Průměrná částka činila 21 803 korun.

Záměr je prozatím předmětem debat a čeká se na jeho schválení

Tento záměr se stal předmětem politických debat a kritiky ze strany opozice, která jej označuje za předvolební krok. Aby se tedy tento jednorázový příspěvek stal realitou, musí proběhnout kompletní legislativní proces. Ten zahrnuje schválení příslušného zákona v Parlamentu ČR (Poslanecká sněmovna a následně Senát) a poté jej ještě musí podepsat prezident republiky. S ohledem na to, že se jedná o poměrně čerstvou dohodu, bude přesný harmonogram projednávání teprve upřesněn a Ministerstvo práce a sociálních věcí bude o dalším postupu i konkrétním termínu výplaty ještě informovat.

Příslušný zákon musí ještě projít schválením v Parlamentu ČR. , ...

Co ekonomové a opozice u tohoto návrhu nejvíce kritizují

Například expremiér Jiří Rusnok v debatě České televize označil Juchelkův návrh za předvolební a populistické gesto. Podle něj by následně tyto peníze chyběly v oblasti domovů pro seniory a sociálních služeb, což bude v budoucnu vyžadovat investice v řádu stovek miliard korun. Odpůrci Juchelkovy argumenty navíc odmítají s odkazem na to, že senioři v Česku patří v porovnání s celou EU k těm, kteří jsou chudobou ohroženi nejméně. Další také poukazují na to, že Juchelkův plán finančních příspěvků a snahy zastropovat odchod do důchodu na 65 let finančně nevychází a je v rozporu s realitou stárnoucí populace.

Problém důchodců ohrožených příjmovou chudobou

Podle nejnovějších statistik bylo v roce 2025 ohroženo příjmovou chudobou 12,3 % důchodců. U celé populace to bylo 9,6 %. Český statistický úřad zároveň uvádí, že mezi lidmi ohroženými příjmovou chudobou tvořili starobní důchodci 18,2 %.

Jak se počítá hranice příjmové chudoby

V roce 2025 byla tato hranice pro jednotlivce 19 090 Kč čistého disponibilního příjmu měsíčně. U domácností se přitom přepočítává podle jejich velikosti a složení. Dva lidé žijící společně tedy nemají hranici jednoduše dvojnásobnou. Neznamená to tedy, že je každý důchodce s penzí pod 19 090 Kč je automaticky chudý. Posuzuje se příjem celé domácnosti a používá se tzv. ekvivalizovaný disponibilní příjem.

Hranice příjmové chudoby se počítá následovně: Sečtou se čisté disponibilní příjmy celé domácnosti a zohlední se počet a věk lidí v domácnosti. Poté se příjem přepočítá pomocí tzv. ekvivalenční škály a porovná se s hranicí 60 % mediánu ekvivalizovaného disponibilního příjmu. Z tohoto důvodu může být senior s důchodem například 18 tisíc korun v jiné situaci než senior se stejným důchodem, který žije s partnerem s vlastním příjmem. ČSÚ pro rok 2025 uvádí například hranici 28 635 Kč měsíčně pro domácnost dvou dospělých a 40 089 Kč pro rodiče se dvěma dětmi mladšími 13 let. Juchelka navíc varuje, že nízké důchody nejsou největším problémem. V ne­dávné době zároveň také představil plán, jak udržet Čechy v práci co nejdéle.