Nepodceňujte měření škodlivého oxidu uhličitého v domácnosti. Přístroj za pár stovek vám dokáže zlepšit zdraví i spánek

V souvislosti s detektory se mnohem častěji skloňuje oxid uhelnatý. Tomu se někdy přezdívá “tichý zabiják”, protože nejde cítit ani vidět a může nás poměrně rychle otrávit. Oxid uhelnatý (CO) vzniká nedokonalým spalováním a měl by ho mít doma každý, kdo vlastní například plynový kotel. Naproti tomu oxid uhličitý (CO2) nikdo příliš neřeší. Jde o plyn, který běžně vydechujeme a je všude kolem nás. Ani jeho vyšší koncentrace nás bezprostředně nezabijí.

Problém oxidu uhličitého je spíše v jeho schopnosti vytlačovat kyslík. Tím se v našem těle vytváří chemická nerovnováha. Největší riziko na nás obvykle číhá v nevětraných prostorách. Detektory CO2 fungují jako takové indikátory kvality vzduchu a upozorní nás na to, že je čas si vyvětrat.

Detektor oxidu uhličitého a kvality ovzduší , ...

Jak vysoká koncentrace CO2 ovlivňuje tělo

Venkovní vzduch má koncentraci CO2 kolem 400 až 450 ppm. V interiéru se za komfortní hranici považuje hodnota do 1000 ppm. Jakmile začnou čísla ještě více stoupat, setkáváme se s takzvaným “syndromem nezdravých budov”. Mezi jeho příznaky patří například silná únava, ztráta koncentrace a pocity “težké” hlavy či mlhy. To vše se projevuje již při hodnotách nad 1500 ppm, kdy mozek přestává řádně fungovat a člověk tak může dělat více chyb nebo se hůře rozhodovat.

Největší dopad má však vysoká koncentrace CO2 na spánek. Pokud máte malou ložnici, ve které spí dva lidé při zavřeném okně, může hladina CO2 do rána vystoupat i nad 3000 ppm. Výsledkem je únava, malátnost a bolesti hlavy i přesto, že jste spali osm a více hodin. Tělo totiž v noci místo hluboké regenerace bojovalo s nedostatkem kyslíku.

Proč nestačí větrat „pocitově“

Lidský čich, pocit či intuice bývají mnohdy velmi nedokonalými nástroji pro správnou detekci CO2. Občas můžeme mít pocit, že je v místnosti opravdu těžký a vydýchaný vzduch, to už ale bývá koncentrace oxidu uhličitého opravdu velmi vysoká. Naše tělo se navíc na stoupající hladinu CO2 postupně adaptuje, takže pokud jsme v této místnosti několik hodin, už si ani neuvědomujeme, že sedíme v nevhodném prostředí.

S tímto problémem nám skvěle pomůže detektor CO2. Jde o malý přístroj na baterie nebo do zásuvky s displejem. Na něm se zobrazují aktuální hodnoty oxidu uhličitého, případně i další parametry důležité pro kvalitu vzduchu jako je vlhkost, teplota, množství těkavých látek a podobně.

TIP: Pravidelné větrání by mělo být i přes používání detektoru běžnou součástí naší rutiny a základním hygienickým návykem. Stačí jen dvakrát až třikrát denně vytvořit průvan na pět až deset minut.

Pro dobrou kvalitu vzduchu je nutné pravidelně větrat , ...

Jak funguje moderní detektor a jaký vybrat

Kvalitní měřiče CO2 pracují na principu infračervené absorpční spektroskopie. Senzory na měřiči tak vysílají infračervené světlo skrz vzorek vzduchu a měří, kolik záření plyn pohltil. Nejkvalitnější jsou tak detektory s NDIR senzory, protože levnější modely bez nich často obsah CO2 nebo těkavých látek spíše hrubě odhadují.

Při výběru se zaměřte i na další technické parametry přístroje. Ten by měl mít například přehledný digitální displej nebo akustický alarm, který upozorní na vysoké hodnoty. Některé modely pak nabízejí dokonce propojení s mobilní aplikací a analýzu dat například z noci.

Co se týče ceny, opravdu dobré detektory CO2 seženete již za pětistovku. Cena ale záleží na výrobci i funkcích, které od přístroje požadujete. Pokud například zvolíte model, který umí změřit i vlhkost, teplotu, těkavé plyny, obsah formaldehydu nebo se zvládne připojit na Wi-Fi, má mobilní aplikaci a hodiny či kalendář, ceny se pohybují okolo 1 500 až 2 000 korun.