Češi při výběru dodavatele elektřiny naletí na dynamické tarify a pak platí tisíce navíc. Expert radí, jak nenaletět

Spotové nebo také dynamické tarify se jednoduše odvíjejí od aktuálních cen na denním trhu, který v České republice organizuje společnost OTE. Evropský trh v roce 2025 přešel na kratší obchodní intervaly a cena se na spotovém trhu stanovuje každých 15 minut. Záměrem je, aby trh co nejpřesněji reagoval na reálné křivky výroby a spotřeby elektřiny. Může to mít své výhody, ale také přinést překvapivě nevýhodnou cenu elektřiny.

Není to pro každého

Zákazník nemá fixní cenu elektřiny a na rozdíl od domluveného ceníku předem neví, kolik za svou měsíční spotřebu ve finále zaplatí. Cena tzv. silové elektřiny se neustále mění, tvoří a upravuje na základě výkyvů počasí, aktuální výroby fotovoltaických elektráren a chodu průmyslu. Podle údajů společnosti E.ON dodavatel energií k této tržní komoditní ceně přidává už pouze svou fixní marži. Státem regulované distribuční poplatky stanovené Energetickým regulačním úřadem pak zůstávají stejné jako u smluv s garantovanou­ cenou.

Atraktivita takového tarifu tkví především v situacích, kdy má energetická síť pravidelně nadbytek elektrické energie a ceny klesají na absolutní minimum. Děje se tak pravidelně v jarních a letních měsících okolo poledne, kdy začnou fotovoltaické elektrárny po celé Evropě doslova chrlit obrovské množství elektrické energie do přenosové soustavy, ale reálná poptávka domácností a firem je v tu dobu nízká. Během těchto intervalů cena spotové elektřiny strmě klesá a často se dostává i do záporných hodnot, které v extrémech dosáhly i –224 eur za megawatthodinu (MWh). Zákazníci se tak nechají zlákat právě nabídkou těchto dnů a mnohé marketingové materiály zdůrazňují především tyto situace. Pro některé domácnosti s chytrým průběhovým měřením se tato nabídka vyplatit může, obecně to tak ale není.

Odečty elektřiny a následné vyúčtování je někdy nepříjemným překvapením. , ...

Kde je hlavní problém

Největší riziko hrozí domácnostem, které nedokážou svou spotřebu flexibilně řídit. Běžný denní rytmus většinou funguje tak, že se lidé ráno probudí, začnou vařit kávu, svítit a ohřívat vodu. Odpoledne se vrací domů a zapínají varné desky, sporáky, pračky a televizory. Jenže přesně v těchto ranních a večerních špičkách solární energie chybí, celková spotřeba roste a poptávka žene spotové ceny na energetické burze strmě nahoru.

Domácnost, která nedokáže řídit provoz energeticky náročných spotřebičů či nabíjení elektromobilu a funguje podle běžných denních rutin, na dynamickém produktu pravděpodobně prodělá. Dokonce i řada velkých dodavatelů domácnosti před produkty vázanými na spotovou cenu varuje a často je běžným domácnostem nedoporučuje. Při porovnání celkových výdajů za elektřinu mají klasicky fungující domácnosti s tímto tarifem ve výsledku výdaje vyšší a může pro ně být vhodnější fixace ceny.

Jak to vypadá v praxi

Pro přesnou ilustraci lze použít scénář chladného zimního podvečera. Nízké teploty a tma znamenají nulovou výrobu solárních panelů a zároveň vysoké požadavky na vytápění. Burzovní cena na denním trhu OTE může v takové špičce vystřelit i na hodnoty převyšující 560 EUR za MWh, což v přepočtu znamená asi 14 Kč za jednu kilowatthodinu pouhé silové složky elektřiny.

Pokud domácnost v této době odebírá elektřinu o výkonu 6 kilowattů po dobu jedné hodiny, spotřebuje 6 kWh. Při ceně 14 Kč za kilowatthodinu tak může zaplatit přes 80 Kč pouze za silovou elektřinu. K tomu je navíc nutné připočítat regulované poplatky za distribuci.

Naopak standardní zákazník s tříletou fixací má cenu pevně stanovenou a smluvně garantovanou například na 3,20 Kč za kilowatthodinu. V praxi tak domácnost s dynamickým tarifem může během několika neřízených zimních dnů ztratit úspory, které získala během levnějších období. U rodinných domů pak mohou rozdíly dosahovat i desítek tisíc korun ročně.