„Žijeme v bezduchých králíkárnách.“ Architekti tvrdě zkritizovali proměnu českých paneláků
Sídliště neodmyslitelně patří k typické české architektuře. Zatímco někteří na ně díky praktickému pojetí nedají dopustit, jiní jejich vzhled tvrdě odsuzují. Specifické názory pak mnohdy mívají někteří architekti.
V posledních letech se navíc mnohá česká sídliště postupně proměňují. Z neútulných šedivých oblastí se stávají moderní místa k bydlení. Pomoci může revitalizace zeleně, zakomponování moderních dětských hřišť nebo jednoduše míst, která umožňují pohodové trávení volného času.
Označení „králíkárny“ se s českými paneláky táhne už desítky let. Architekti ale upozorňují, že problém není jen v samotných domech. Podle nich se při mnoha rekonstrukcích vytratila kreativita a sídliště často jen dostala nový, mnohdy až křiklavě barevný kabát, bez jakékoli koncepce.
Kritici upozorňují, že se z rekonstrukcí paneláků stal závod v tom, kdo zvolí výraznější fasádu. Výsledkem jsou sídliště, která sice hrají barvami, ale stále jim chybí duše.
Na sídlištích žije přibližně třetina Čechů
Ačkoliv by se mohlo zdát, že sídliště jsou výdobytkem dob dávno minulých, ve skutečnosti jsou i v současné době důležitá. Na českých sídlištích totiž bydlí přibližně třetina obyvatel České republiky, což rozhodně není zanedbatelné číslo. V Praze se dokonce jedná až o polovinu všech obyvatel hlavního města.
Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy, nastínila, že sídliště jsou tématem, které ve společnosti bude prakticky vždy rezonovat. „I když se zdá, že jsou paneláky výdobytkem bývalého východního bloku, není to zdaleka pravda. V poničené Evropě se po druhé světové válce stavěly paneláky v mnoha zemích – ve Francii, v Německu, dokonce i ve Velké Británii,“ vysvětlila.
TIP: Uvažujete o stěhování do panelového bytu? Zjistěte, ve kterém patře ušetříte nejvíce peněz za energie.
Podle některých zde chybí kreativita
Česká sídliště mají na rozdíl od těch v západní Evropě řadu pozitiv. Ve většině případů se z nich nestala ghetta a stále v nich můžeme najít sociálně relativně bohaté prostředí. Filip Tittl, spoluzakladatel architektonicko-urbanistického ateliéru unit, vysvětlil, že většina budov na sídlištích prošla během let proměnou. Domy se dočkaly zateplení, zároveň se u nich prodloužila technická životnost. Problém ale podle něj spočívá v tom, že se tento proces děl hromadně. Kvůli tomu se vytratil prostor pro kreativní práci s jednotlivými budovami.
Z původní panelákové šedi se za posledních několik desítek let staly pestrobarevné budovy. Architekt Kamil Mrva v rozhovoru nastínil, že se při své tvorbě přiklání spíše k citlivějšímu přístupu a zvýraznění původních hodnot rekonstruovaného objektu.
Jeden z významných českých architektů Vlado Milunič, jehož jméno je spojeno především s Tančícím domem v Praze, často hovořil o nutnosti zlidštění českých sídlišť. „Je třeba postavit nové stavby na volné plochy mezi paneláky, vytvořit zimní zahrady, postavit střešní nástavby. Ale je nutné, aby na každé části sídliště pracovali jiní architekti, aby to nebylo monotónní,“ tvrdil.
Mnoho sídlišť už se dočkalo proměny
K útulnosti českých sídlišť může přispět komplexní řešení veřejných prostor, zeleně, dopravy a zajištění místa pro setkávání. Častým problémem bývají nejasně vymezené a málo využívané plochy mezi domy. Lepší využití a údržbu může podpořit rozdělení prostoru na veřejný, polosoukromý a soukromý.
Napříč Českou republikou přitom můžeme najít řadu sídlišť, která již určitou modernizací prošla a nyní svým obyvatelům nabízí přívětivější prostor k bydlení. Příkladem mohou být pražské Bohnice, kde proběhla bezbariérové revitalizace, která propojuje park, náměstí a kulturní dům. Součástí projektu jsou pobytové schody, kavárna, zeleň a systém vsakování dešťové vody.
Dalším povedeným příkladem může být zlínské sídliště Jižní Svahy, kde vznikl veřejný prostor s dětským hřištěm, vodními prvky a zpevněnou plochou pro setkávání, trhy či koncerty.
Jednou z dalších realizací je sídliště v brněnské městské části Nový Lískovec. Vzhled fasád zde byl upraven tak, aby estetika respektovala funkcionalistický charakter panelových domů. Zároveň zde vznikl přírodní park s jezírkem.
Byty v panelových domech rovněž prochází modernizací. Výjimkou není instalace venkovních žaluzií, klimatizace nebo dokonce tepelného čerpadla či solárních panelů.





Sledovat v Google Zprávách























































