Čtrnáctiletý chlapec vytvořil jednoduché řešení pro „výrobu vody“ v poušti. Využití může najít i v Česku

Jiaův vynález má pomáhat při výsadbě stromů v oblastech ohrožených desertifikací. Student za něj zároveň získal už několik ocenění a zaujal celý svět. Ačkoliv ho totiž navrhnul pro suché oblasti severní Číny, odborné poznatky naznačují, že stejný princip by mohl fungovat i v jiných částech světa.

Nápad vznikl při obyčejném pohledu na kondenzující páru

Mladý vynálezce pochází z provincie Kan-su, kde se některé oblasti dlouhodobě potýkají s nedostatkem srážek a postupující desertifikací. Inspiraci našel překvapivě doma. Všiml si, že se při vaření na chladných dlaždicích v kuchyni vodní pára sráží a stéká dolů. Napadlo ho, že by se tento princip dal využít i venku.

Výsledkem je velmi jednoduchý systém složený z ocelových trubek a recyklovaných plastových lahví. Celá konstrukce vytváří teplotní rozdíl mezi jednotlivými částmi zařízení. Díky tomu se pak vodní pára vykondenzuje a přemění se na drobné kapky. Ty následně stékají přímo ke kořenům vysazených stromků, u kterých se zařízení nachází. Celý systém pak dává rostlinám větší šanci přežít i v místech s minimem srážek.

Vynález Čína využije především v projektu takzvané Velké zelené zdi. Tento rozsáhlý čínský program má za cíl zpomalit šíření pouští, omezit písečné bouře a obnovit krajinu výsadbou milionů stromů. Projekt není žádnou novinkou. Běží už od 70. let minulého století a patří k největším ekologickým iniciativám na světě.

Vodu nevyrábí. Jen využívá to, co je už ve vzduchu

Ačkoliv by se mohlo z některých titulků a článků zdát, že zařízení vodu v podstatě vyrábí, není to pravda. Systém jen šikovně využívá základní principy fyziky a vodu získává z prostředí, ve kterém se již nachází. Vzduch kolem nás téměř vždy obsahuje určité množství vodní páry. Když tato pára narazí na chladnější povrch, srazí se do kapalné podoby. Na stejném principu vzniká například ranní rosa nebo kapky na vychlazené lahvi piva.

Díky tomu tak zařízení nepotřebuje elektrickou síť nebo složité a nákladné technologie. Využívá především přirozené rozdíly teplot mezi dnem a nocí a zachycenou vodu odvádí přímo ke kořenům rostlin.

Fungovalo by to i v Česku? V některých případech dokonce lépe než v poušti

Přestože čínský student tento zavlažovací systém navrhnul pro suché oblasti Číny, lze ho využít i ve zcela odlišných podmínkách. Poměrně obstojně by například fungoval i u nás. Úspěšnost zařízení totiž závisí hlavně na množství vodní páry ve vzduchu. Té je v našich podmínkách mnohem více, rosa se u nás tvoří i běžně v noci a podmínky pro kondenzaci jsou tak v české přírodě všeobecně vhodnější.

V české přírodě by tak mohlo zařízení pomáhat při zavlažování nově vysazených stromků při obnově lesa po kůrovcové kalamitě. Využít by se dalo také třeba při výsadbě nové zeleně v parcích či v městské zástavbě. Uplatnění by tento princip jistě našel i na zelených střechách, ve vinohradech nebo sadech, především v období sucha. Nejde ale o úplnou náhradu klasického zavlažování. Spíše o doplňkovou technologii, která snižuje spotřebu vody a zvyšuje šanci na přežití rostlin.