Ve 30 letech vydělávají 100 tisíc měsíčně. Rodiče jim přesto říkají, že jsou líní a měli by si najít pořádnou práci

Pro většinu dnešních padesátníků či šedesátníků byla dlouhou dobu práce spojená s nutností docházet na pracoviště a často se i fyzicky namáhat. U manuálních profesí byl navíc vidět konkrétní fyzický výsledek. Proto pro ně může být obtížné pochopit, že se doba změnila a že i práce na počítači znamená pracovní výkon. Ačkoliv se takovému člověku může dařit, uznání od rodičů nemusí přicházet. 

Home office rozhodně není jen okrajovou záležitostí

V minulosti bývala práce z domova výsadou jen hrstky zaměstnanců. I kvůli celosvětové pandemii před několika lety se však home office značně rozšířil. Podle dat Českého statistického úřadu umožňovalo v roce 2024 svým zaměstnancům alespoň občas pracovat z domova 59 % českých podniků s deseti a více zaměstnanci ve sledovaných odvětvích. Pro srovnání, v roce 2014 se jednalo pouze o 30 %. Představa některých zástupců starší generace, že by se jednalo o nestandardní způsob práce, je tedy mylná. 

Zatímco v roce 2014 využívalo možnost práce z domova pouze 4 % všech zaměstnanců podniků s 10 a více zaměstnanci v Česku, o deset let později se již jednalo o 21 %. 

Proč rodiče někdy nedokážou práci z domova pochopit

Lidé, kteří byli celý život zvyklí docházet na pracoviště a odvádět fyzickou práci, někdy mohou špatně chápat, v čem vlastně celodenní práce u počítače spočívá. Takoví lidé pak často mohou zjednodušeně vidět to, že je druhý člověk celý den doma, nemusí být formálně oblečený, přes den si může v klidu umýt nádobí, vyprat, vyřídit pochůzky a přitom mu každý měsíc přijde výplata.

To, že jsou tyto názory ve společnosti rozšířené, dokládají i mnohé internetové diskuze. „Neustále mi volají přátelé nebo rodina a chtějí si popovídat nebo se sejít uprostřed mého pracovního dne. Když jim řeknu, že zrovna pracuji nebo mám schůzku, jsou upřímně překvapení. Často mi také chodí zprávy s dotazem, jestli dnes vůbec pracuji. Mám pevně danou pracovní dobu od pondělí do pátku, od 8 do 17 hodin – takže pokud zrovna není víkend, večer, svátek nebo dovolená, prostě pracuji. Někteří přátelé navíc zřejmě žijí v přesvědčení, že když pracuji z domova, stojím o návštěvy,“ píše se v jedné diskuzi na Redditu. 

Objevil se i tento názor: „Moje máma tvrdila, že celý den nic neděláme, i když jsme přitom normálně pracovali. Jsou to lidé staré školy a uznávají jedině klasickou práci na pracovišti od devíti do pěti.“

„Je mi 30 let, mám vlastní byt a vydělávám kolem 100 tisíc korun měsíčně. Přesto mi rodiče stále říkají, že jsem líný, protože pracuji z domova u počítače. Podle nich bych si měl najít pořádnou práci,“ svěřil se další z diskutujících na internetovém fóru."

Práce z domova je častá například v IT sektoru , ...

Sto tisíc měsíčně je výrazně nad běžnou českou mzdou

Pochybnosti může v rodičích vyvolat i samotná výše mzdy. Pro mnohé z nich může být těžké pochopit, že lze docílit výdělku ve výši 100 tisíc korun měsíčně za „celodenní sezení u počítače doma“. 

Pravdou zůstává, že takový výdělek výrazně převyšuje běžnou českou mzdu, není ale nereálný. Podle dat Ministerstva práce a sociálních věcí činil v 1. pololetí loňského roku medián hrubé měsíční mzdy 42 101 Kč. Z pohledu CZ-ISCO jsou nejlépe placeni řídicí pracovníci, kde medián dosáhl 94 908 Kč měsíčně. 

Nutno zdůraznit, že práce z domova samozřejmě nemusí probíhat na klasický zaměstnanecký poměr. Řada lidí funguje jako freelanceři a své služby poskytuje klientům kompletně na dálku. Typickým příkladem bývají IT pracovníci, marketéři, konzultanti a další profese. Zvenčí může takový způsob práce působit pohodově, jelikož nemusí mít pevně daný pracovní rozvrh. Ve skutečnosti ale může nést větší odpovědnost než běžný zaměstnanec.