U těchto onemocnění náleží 14denní rehabilitační pobyt.Lékař vystaví žádanku a pojišťovna léčbu uhradí
Pacienti po operacích, úrazech nebo při chronických onemocněních se často zajímají o to, v jakých případech mají nárok na lázeňskou péči. Zdravotní pojišťovna přitom lázeňský pobyt může hradit buď úplně, nebo částečně. Záleží zejména na konkrétní diagnóze, rozhodnutí lékaře a revizním lékaři pojišťovny.
Přílohou zákona o veřejném zdravotním pojištění je indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči. Ten stanovuje jednotlivé indikace, délku léčebného pobytu i možnosti jeho prodloužení. Kromě toho uvádí také možnosti následného opakování lázeňské péče a intervaly.
Je třeba rozlišovat komplexní a příspěvkovou péči
Pojišťovny nabízejí dva základní typy lázeňských úhrad. V rámci komplexní péče je lázeňský pobyt hrazen plně, v případě příspěvkové péče pouze částečně. U této varianty si tak ubytování a stravu hradí pacient sám.
Co se týče délky pobytu, ta záleží na výši hrazení nákladů pojišťovnou, typu diagnózy a také na tom, zda se jedná o první, prodloužený nebo opakovaný pobyt. U komplexní péče trvá pobyt 21 nebo 28 dní. U příspěvkové péče se jedná většinou o 21 dní, v některých indikovaných případech jde pouze o 14 dní.
Důležitý je takzvaný Indikační seznam
Indikační seznam je přílohou č. 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Jedná se o oficiální seznam diagnóz, u nichž může být lázeňská péče hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Pokud v tomto seznamu nenajdete vaši diagnózu, zdravotní pojišťovna vám lázně neuhradí (ani komplexně, ani příspěvkově).
U kterých nemocí se 14denní pobyt objevuje
Možnost čtrnáctidenního pobytu se objevuje u poměrně širokého spektra diagnóz. Často však jde o opakovanou příspěvkovou lázeňskou péči a musí být splněny další podmínky stanovené indikačním seznamem.
Mezi tyto diagnózy patří například stavy po operacích žaludku, jícnu nebo střev, některá onemocnění žlučníku, žlučových cest, jater a slinivky, onemocnění tepen dolních končetin, chronická onemocnění žaludku a střev, některá onemocnění hlasivek a hrtanu, revmatoidní artritida, artróza a řada dalších. Zároveň se u jednotlivých diagnóz liší podmínky, za kterých lze péči poskytovat.
Jak o lázeňský pobyt požádat
Hlavním předpokladem je pochopitelně návštěva lékaře, který musí posoudit, zda váš stav odpovídá některé z indikací pro lázeňskou péči. Doporučení může vystavit praktický i odborný lékař. K návrhu je zpravidla nutné přiložit potřebné přílohy podle typu nemoci (například výsledky rentgenového vyšetření, laboratorní vyšetření a podobně). Následně návrh putuje ke zdravotní pojišťovně, která posuzuje, zda pacient splňuje veškeré podmínky a zda je lázeňská péče v konkrétním případě vhodná.
V případě, že pojišťovna návrh schválí, určí se forma a délka lázeňské péče. Důležité je také dodržet lhůtu, ve které musí pacient do lázní nastoupit. Všeobecná zdravotní pojišťovna popisuje: „Lhůtu pro nástup do lázeňské péče určuje jak lhůta daná konkrétní indikací, tak platnost návrhu na lázeňskou léčebně rehabilitační péči.“
Dostanu na lázeňský pobyt vždy neschopenku?
V případě komplexní lázeňské léčebně rehabilitační péče zákon stanovuje, že účastník nemocenského pojištění ji absolvuje v době dočasné pracovní neschopnosti. V takovém případě je lázeňský pobyt vnímán jako léčba a zaměstnaný pacient tak po tuto dobu odchází na neschopenku.
U příspěvkové péče, kam se mohou řadit i 14denní pobyty, to ale neplatí. V takovém případě je proto zpravidla nutné čerpat dovolenou. Vždy je tedy na místě si předem ujasnit, na jaký typ lázeňské péče máte nárok a jak bude pobyt řešen z pohledu zaměstnání. Dvoutýdenní lázně totiž mohou výrazně ukrojit z vaší roční dovolené.





Sledovat v Google Zprávách
















































