Daňové přiznání se nevyhne ani důchodcům. Statisíce z nich musí přiznat veškeré příjmy
Důchodci si většinou nemohou finančně nijak vyskakovat, alespoň však nemusí řešit daně. Opravdu ale nemusí? Ve skutečnosti existují daňové povinnosti i v důchodovém věku. Týkají se přitom hned několika skupin penzistů, kteří by se tedy měli mít na pozoru, aby se nedostali do potíží.
Daně mnoho zaměstnaných Čechů obvykle řešit nemusí. Dělá to za ně zaměstnavatel v rámci takzvaného ročního zúčtování. Mnozí z nás se ovšem nevyhnou daňovému přiznání, což je poněkud náročnější forma vyrovnání. Týkat se přitom může i důchodců, z nichž někteří musí rovněž každoročně přiznávat své příjmy. Jaké skupiny by si tedy měly dát pozor, aby se nedostaly do nechtěného křížku se zákonem?
Daně v předčasném důchodu
V České republice je podle aktuálních dat více než tři čtvrtě milionu předčasných důchodců, což je o 110 tisíc víc než před pěti lety. Do penze odchází dřív každý třetí důchodce. Česko tak má aktuálně rekordní počet předčasných penzistů. Ačkoli může být příjemné přestat s pracovními povinnostmi už před dosažením důchodového věku, v některých ohledech to bývá poněkud limitující. Výdělečná činnosti je totiž například omezena, což může být problémem u možných přivýdělků.
Přesto mohou předčasní důchodci platit daň z příjmu. Někdy hodně vysokou. I když jsou totiž aktivní příjmy omezeny, stále lze mít příjmy pasivní, tedy třeba z nájmu, kapitálového majetku či investic. Daňové přiznání se navíc týká i podnikajících předčasných důchodců. Řešit ho naopak většinou není potřeba v případě brigády na dohodu. Každopádně je možné uplatnit slevu ve výši 30 840 korun, což platí u všech daňových poplatníků, a to včetně klasických starobních důchodců. I těch se totiž mohou daně týkat.
Pracující důchodci a daňové přiznání
Daňové přiznání se může týkat starobních důchodců, kteří mají pasivní příjmy z nájmu, kapitálového majetku, investic apod. Za pracující penzisty ho ovšem obvykle zpracovává zaměstnavatel. Důchodce ovšem musí podepsat Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, a to nejpozději do 15. února. Jinak musí daňové přiznání podat sám. Sám ho podává i v případě, pokud pracuje u více zaměstnavatelů (například na dva pracovní poměry nebo kombinaci HPP/DPP/DPČ).
Daně se pochopitelně týkají rovněž penzistů, kteří si vydělávají jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Daňové přiznání je v takovém případě nutné podat, pokud vaše roční příjmy (nikoliv zisk) z této aktivity přesáhly 50 000 korun. To platí pro důchodce i nedůchodce. Existují však ještě další povinnosti. Patří mezi ně především dodat přehledy o příjmech a výdajích na zdravotní pojišťovnu, stejně jako na správu sociálního zabezpečení.
Daně se mohou týkat i samotných penzí
Důchodci, kteří si užívají zaslouženého odpočinku, daňové přiznání pochopitelně řešit nemusí. Zní to logicky. Jenže neplatí to úplně stoprocentně. Někdy totiž dochází i ke zdaňování důchodů. Ačkoli naprostá většina důchodců nemá žádná daňové starosti a ze svého důchodu neplatí žádné daně, penzisté pobírající nadprůměrně vysoký důchod jsou povinni podat daňové přiznání. Minimálně v tomto ohledu tedy není seniorům pobírajícím více peněz co závidět.
Při jaké částce dochází ke zdanění penze? Stane se tak v případě, že roční úhrn důchodu přesáhne 36násobek minimální mzdy. Vzhledem k tomu, že se minimální mzda neustále zvyšuje, roste i výše důchodů, která podléhá zdanění. V roce 2025 šlo o 748 800 korun a letos se jedná už o 806 400 korun, protože minimální mzda se zvedla na 22 400 Kč. V obou případech ovšem jde o důchod nad 60 tisíc korun měsíčně, který je skutečně ojedinělý, byť v České republice přibývají takzvaní superdůchodci.
























































