„Dítě do školky nedám, nechci, aby ho vychovávali cizí lidé.“ Rodiče odmítají tradiční předškolní vzdělávání

Některým rodičům například u mateřských škol může vadit pevně daný režim. Jiní jsou toho názoru, že výchovu svého dítěte nechtějí svěřit v podstatě cizím lidem, ale chtějí ji řešit po svém. Jedním z důvodů může být i negativní zkušenost z vlastního dětství.

Proč někteří rodiče školkám nedůvěřují

Zatímco někteří o mateřských školách nemají pochybnosti, jiní lidé mohou mít zcela opačný názor. Stále častěji se přitom objevují rodiče, kteří tradiční předškolní vzdělávání odmítají a raději se rozhodnou pečovat o své děti doma. Objevit se tak může i tento postoj: „Své dítě cizím lidem nesvěřím.“ Tématem, proč někteří rodiče své předškolní děti neposílají do mateřské školy, se zabývala i studie Heleny Pickové z Technické univerzity v Liberci a Univerzity Karlovy.

Na základě hloubkových rozhovorů s matkami ze šesti rodin z Libereckého kraje identifikovala několik důvodů, proč rodiče školku odmítají nebo ji využívají pouze nepravidelně. Patřily mezi ně zejména silný ochranitelský výchovný styl rodiny, eliminace nedostatků z dětství rodičů, nedůvěra v zajištění všestranného rozvoje dítěte mateřskou školou a odmítání příliš časného zapojení dítěte do organizovaného školního vzdělávání. Některým rodičům vadí i příliš organizovaný režim. Například jedna z matek v rozhovoru uvedla: „Mně to přijde takový už moc organizovaný, zbytečně moc diktujou, nevím, fakt mi to jako přijde zbytečný, ta školka.“ 

Rodičům vadí například velká organizovanost , ...

Dětí vzdělávaných doma je v Česku poměrně málo

Ačkoliv se někteří rodiče rozhodnou své děti do mateřské školy neposílat, v Česku převažuje těch, kteří předškolní vzdělávání využívají. Dokazují to i data. Z výroční zprávy České školní inspekce za školní rok 2024/2025 vyplynulo, že mateřské školy navštěvovalo přibližně 82 % tříletých, 91 % čtyřletých a 94 % pětiletých dětí. Ve školním roce 2024/2025 podle vykázaných údajů využívalo individuální vzdělávání pouze 2,2 % pětiletých dětí.

TIP: Přečtěte si také, proč už se děti do první třídy netěší tolik jako dřív. 

Některým dětem může kolektiv chybět

Jednou z nevýhod nevyužívání předškolního vzdělávání je skutečnost, že dítě přichází o pravidelný kontakt se svými vrstevníky. Studie Tomáše Lintnera z roku 2025 zkoumala dlouhodobé účinky předškolního vzdělávání na vztahy mezi vrstevníky v šestých třídách. Ukázalo se přitom, že žáci, kteří předškolní vzdělávání navštěvovali (zejména více než jeden rok), mají více přátel a jsou méně odmítáni vrstevníky v porovnání s těmi, kteří do předškolního vzdělávání nechodili. 

Rodiče, kteří se rozhodnou pro výhradně domácí péči, však samozřejmě mají možnost zajistit svým dětem sociální kontakt s vrstevníky i jinými způsoby. Patří mezi ně například pravidelná setkání, dětské skupiny, kroužky nebo společné aktivity.

Poslední rok před nástupem do základní školy je povinný

Podle § 34 školského zákona se předškolní vzdělávání stává povinným od začátku školního roku následujícího po pátých narozeninách dítěte. Rodiče však mají možnost zvolit individuální vzdělávání. O individuální vzdělávání se nijak nežádá, stačí jej pouze mateřské škole oznámit. 

Mateřská škola následně pouze ověřuje, zda si dítě osvojuje očekávané znalosti a dovednosti. Rodiče přitom musí zajistit účast dítěte na tomto ověření. Pokud v průběhu rodiče zjistí, že už jim domácí vzdělávání nevyhovuje, mohou jej opět zrušit. 

Pokud rodičům tradiční mateřská škola nevyhovuje, mohou v dnešní době vybírat z poměrně široké nabídky možností. Popularitě se těší například lesní mateřské školy, které kladou důraz na pobyt v přírodě, Montessori či waldorfské školky a menší dětské skupiny.