Odborníci konečně řekli, jak dlouho být venku, aby se začal tvořit vitamín D. Většina lidí je na slunci příliš krátce
Sluneční paprsky pro nás nejsou jen příjemným zdrojem tepla a dobré nálady. Jsou důležité i pro celou řadu biologických procesů, v čele s tvorbou vitamínu D. Odborníci popsali, jak dlouho má být člověk venku, aby se vitamín D začal tvořit.
Vitamín D funguje v lidském těle spíše jako takový hormon. Ovlivňuje stovky biochemických procesů, od hustoty kostí až po správné fungování imunitního systému. O jeho důležitosti se v posledních letech mluví stále častěji. Pravdou totiž je, že většina Čechů ho mám především v zimním období nedostatek. Podle dostupných dat trpí tímto nedostatkem v tomto ročním období až tři čtvrtiny populace.
Mnoho lidí totiž žije v domnění, že se stačí krátce projít na denním světle a tělo si vitamín vytvoří. Za tím stojí i spousta různých hoaxů, které tvrdily, že na sluníčku stačí pobýt pět minut a denní dávka “déčka” je doplněná. Realita je ale trochu komplexnější. Délka pobytu totiž závisí třeba na intenzitě slunečního záření, ale i na úhlu dopadu paprsků, čistotě ovzduší, nebo třeba na stavu naší pokožky.
Nezačínejte den s SPF na celém těle
Naprosto zásadní je najít tu správnou rovnováhu mezi tím, kdy je pobyt na sluníčku bez krému prospěšný, a kdy už zacházíme do rizika. V rámci prevence rakoviny kůže se lidé (především ženy) začali před sluncem skrývat. Krém s vysokým ochranným faktorem si tak aplikují už před odchodem z domu, od podzimu do jara pak nosí dlouhé rukávy i nohavice. Přitom stačí opravdu poměrně krátká chvíle, ale za správných podmínek. O těch promluvila dermatoložka Naděžda Vojáčková z pražského Laserového centra Anděl pro iDnes.cz:
„Denní dávka vitamínu D vzniká po 10–15 minutách působení slunečního záření na plochu obličeje a paží nebo rukou. Kůže přitom nesmí být chráněna fotoprotektivními prostředky.“
Jak již bylo zmíněno o pár řádků výše, důležité je najít ten správný okamžik, kdy se už před přímým sluncem začít chránit. Jakmile totiž začne pokožka jen lehce růžovět, tělo produkci vitamínu D paradoxně stopne. Snaží se tím totiž předejít případnému nahromadění “déčka”. Člověk se totiž tímto vitamínem může poměrně snadno předávkovat a ohrozit se tak na životě. Na to je důležité myslet především při jeho suplementaci.
Poté, co se tedy proces tvorby vitamínu D přirozeně zastaví, nastává poškození buněk vlivem slunečního záření. To lze vidět pouhým okem, jde totiž o obyčejné opálení. Ideální strategie je tedy krátký pobyt na sluníčku a pokud plánujete venku pobýt déle, aplikujte po 10 až 15 minutách SPF.
Myslete na stravu i suplementy
Slunce nám v našich zeměpisných šířkách poskytuje dostatek záření pro tvorbu “déčka” asi jen polovinu roku. Tu zbylou půlku bychom se měli zaměřit kromě krátké procházky také na stravu. Tady ale často narazíme, protože kdyby měl člověk získávat dostatečně velkou dávku vitamínu D pouze ze stravy, musel by sníst kilogramy vybraných potravin.
Situaci pro iDnes.cz vysvětlila dermatoložka Gréta Wohlová z LCA: „Jen malé množství pro naši imunitu, kosti i zuby tolik potřebného vitamínu jsme schopni pokrýt potravou. Potraviny s nejvyšším obsahem vitamínu D jsou tučné mořské ryby, maso, vaječné žloutky a mléčné výrobky. Doplnit ho můžeme i podáváním doplňků stravy. Při jeho nedostatku se můžeme cítit unavenější, méně výkonní.“
Za nedostatek mohou i jiné faktory
Nedostatek času na sluníčku ale není jediným problémem. Studie publikovaná v Journal of Investigative Dermatology zmiňuje, že kůže ztrácí schopnost syntetizovat vitamín D s věkem. Senioři tak potřebují zůstat na slunci klidně třikrát až čtyřikrát déle než mladí dospělí.
Dalším faktorem je pak pigmentace kůže. Lidé s tmavší pletí potřebují delší dobu na slunci, protože melanin funguje jako přirozený filtr a celý proces se tak zpomaluje. Zásadní je také to, kolik kůže odhalíte. V zimě je možné vystavit slunci pouze obličej, takže doba strávená venku by měla být delší než v létě, kdy máme odhalené také končetiny nebo ramena.





































