Situace se dramatizuje. Letos bude zima, jakou nepamatujeme, varují odborníci
Letošní zima může mít podle některých klimatologů značně jiný průběh, než na jaký jsme dosud byli zvyklí. Stále častěji se v odborných kruzích objevují informace, že kombinace klimatických změn probíhajících všude po světě má schopnost ovlivnit počasí také v našich končinách.
V těchto debatách se velmi hojně začíná skloňovat pojem, který do této doby (alespoň u nás) zas tak známý nebyl a není. Přesto může mít velký vliv na to, jaká bude nadcházející evropská zima. Řeč je o Indian Ocean Dipole, známém rovněž pod zkratkou IOD.
IOD: Co si pod tím představit?
Slovní spojení Indian Ocean Dipole by se do češtiny dalo přeložit jako Indickooceánský dipól. Jedná se o přirozený klimatický jev, jenž popisuje rozdíly teplot mořské hladiny mezi západní a východní částí Indického oceánu. Popisovaný rozdíl pak ovlivňuje proudění vzduchu a rozložení srážek v celé oblasti.
U IOD rozlišujeme dvě základní fáze:
- Pozitivní IOD
U východních břehů Afriky je voda daleko teplejší než u břehů Indonésie, tam je naopak chladná. Výsledkem této situace jsou silné deště na území východní Afriky a sucho s možným vznikem požárů v Austrálii a jihovýchodní Asii.
- Negativní IOD
Popisuje přesný opak výše představené situace. Tedy výskyt vydatných srážek v Indonésii a sucho ve východní Africe.
Jak to spolu souvisí
Možná si říkáte, že počasí v oblastech vzdálených od nás na hony daleko nás až tolik nemusí zajímat. Taková úvaha je ovšem chybná, protože laicky řečeno, vše se vzájemně ovlivňuje. Klima je totiž globálně propojené a cokoli, co se kolem IOD i dalších klimatických jevů děje, má většinou dopad také na Evropu.
Konkrétně změny teplot probíhající v Indickém oceánu vyvolávají posuny v atmosférickém proudění. Ty se posléze šíří dál formou takzvaných Rossbyho vln, tedy obřích proudících vln, které se dokáží „přenášet“ napříč polokoulí. Jednou z oblastí, kam se tyto vlny umí přenést, je i severní Atlantik. A tady se dostáváme k dalšímu pojmu, jenž bude třeba si blíže přiblížit – Severoatlantická oscilace, zkráceně NAO. Pro Evropu je naprosto klíčovým faktorem při určování charakteru zim. Opět se dělí na dvě základní fáze:
- Pozitivní NAO (NAO+)
Způsobuje vlhké a mírné zimy, přináší časté deště a jen omezené sněhové srážky.
- Negativní NAO (NAO–)
Působí naopak, tudíž s sebou přináší tuhé mrazy, suchý vzduch a větší příslib pořádné sněhové nadílky. Otevírá totiž cestu studenému vzduchu ze severu a východu.
Z mnoha výzkumů lze odvodit, že silně pozitivní IOD v podzimním období často přechází v pozitivní NAO a v Evropě se tak většinou odehrají velmi mírné zimy s častými dešti.
Rostoucí vliv IOD
S odkazem na stále postupující globální oteplování se vliv IOD neustále zesiluje. Studie ukazují, že pozitivní IOD se vyskytuje stále častěji, nastupuje dříve a jeho intenzita bývá vyšší. Jak se takové zjištění projeví přímo v přírodě? Tak, že oblasti kolem Indického oceánu se musí vypořádávat s rizikem extrémních deštů, nebo naopak such, zatímco evropské zimy se značně odlišují od dlouhodobého průměru.
Abychom celou věc zasadili do ještě globálnějšího rámce, je třeba si uvědomit, že IOD zdaleka není jediným klimatickým jevem, jenž evropské počasí ovlivňuje. Velmi významnou roli má také jev známý pod názvem El Niño/La Niña v Tichém oceánu nebo chování polárního víru ve stratosféře.
Co letos očekávat
Na tuto otázku se nedá odpovědět s absolutní jistotou. Dojde-li k naplnění scénáře v podobě silného pozitivního IOD, Evropu čeká mírnější a vlhčí zima. Zejména v nižších polohách by zřejmě byla nouze o kvalitní sněhovou pokrývku, také bychom se museli připravit na více deštivých dní.
V opačném případě při negativní fázi NAO lze očekávat příchod studeného vzduchu, který by s sebou přinesl mrazy a pro mnohé vytoužený sníh. Je třeba zdůraznit, že nevyzpytatelnost a prudké změny počasí jsou stále častější a dělají nejen z letošní zimy poměrně výjimečné období. Nemělo by už pro vás být velkým překvapením, když se ani letos „klasická ladovská zima“ nebude konat.
Svět je totiž čím dál tím víc propojenější a na mysli teď nemáme pouze globalizaci. Hluboké svázání klimatických systémů je evidentnější a ukazuje, že i když se něco odehrává tisíce kilometrů daleko od našich hranic, může to velmi konkrétně ovlivnit náš život.