Seniorka popsala život v důchodu. „Peníze nejsou to nejhorší, to nejtěžší se odehrává v hlavě.“

„Snažím se to sama nějak zvládnout, ale je mi smutno. Jsem vdova už dva roky. Cítím se velmi osaměle. Neměli jsme totiž žádné děti a manžel mi byl velkou motivací a oporou. Nyní se cítím vyhořelá.“ Takových příběhů zaznamenává Linka seniorů, což je telefonická linka důvěry pro lidi starší 60 let v krizi, nemalé množství. Ačkoli se totiž ve veřejném prostoru často řeší výše důchodů, zapomíná se na samotný život v penzi. Ten může být osamocený, což ještě umocňuje ztráta smyslu.

Stále větší samota ve stále menším světě

Samotu nemá rád asi nikdo. Pokud se však cítí osamoceně třicátník, může doufat, že brzy potká nové lidi, s nimiž se sblíží. Třeba v jiné práci. Jenže senioři takový výhled nemívají. Už proto, že ubývá aktivit. Obvykle v důsledku zhoršení pohyblivosti. Svět se může v důchodu neustále zmenšovat. Až se smrští třeba jen na čtyři stěny. A mezi nimi ticho, které dokáže přehlušit jen zapnutá televize nebo rádio. Jak ostatně uvádějí odborníci, osamělost ve stáří je pociťována jinak než v mladším věku.

Velkým problémem může být izolace vinou snížené pohyblivosti , ...

Seniorům umírají blízcí lidé, další onemocní. Děti, pokud je tedy mají, odešly už dávno a žijí daleko. Občas alespoň zavolají. Rostoucí samotu potvrzují i statistiky. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) za posledních 20 let narostl podíl jednočlenných domácností v ČR z 23 procent na téměř třetinu. „Nejvyšší podíl domácností jednotlivců najdeme ve věkové kategorii 65+, která tvoří zhruba polovinu ze všech jednočlenných domácností. Lidé v tomto věku často žijí sami nedobrovolně z důvodu úmrtí partnera,“ uvádí ČSÚ.

Nechtěná životní situace končívá i tragicky

K psychické nepohodě u seniorů nepřispívá „jen“ samota, ale také ztráta denního režimu a smysluplné náplně. A navíc i pocit, že si lidé starších nevšímají. Zmínit je nutné i vědomí blížící se smrti. U starších lidí se tak často může rozvíjet to, co někteří psychologové nazývají „existenciální úzkost“. Tu někteří řeší dokonce sebevraždou, což je ostatně u seniorů rostoucí fenomén. Nejhorší situace je u mužů starších 85 let. Důvody jsou dobře známé. Lidé ztratili smysl života a připadají si na obtíž.

Kontakt s druhými, třeba na kulturních akcích, může být (životně) důležitý , Radiokafka /...

Pocit osamocení a ztráta smyslu mohou přispívat i k některým závažným zdravotním problémům. „Duševní zdraví seniorů je ve společnosti stále opomíjené a deprese se často mylně považuje za přirozenou součást stárnutí,“ míní Klára Gramppová, ře­ditelka Linky seniorů. Někdy se ale deprese objeví. Podle předloňského vědeckého výzkumu, jehož výsledky byly zveřejněny v prestižním časopise Nature Mental Health, navíc pocit osamělosti zvyšuje riziko demence, a to o celých 31 procent.

Jak se bránit osamělosti?

Je-li to možné, co nejvíce se setkávat s dalšími lidmi. Třeba při práci v důchodu, v denních klubech či na organizovaných výletech. Pokud jsou v rodině staré křivdy, pokuste se je urovnat. Nejde-li to, pomoci mohou i samostatné aktivity. Mnozí senioři mohou pravidelně vyrážet do přírody, která má terapeutické účinky. Z toho ostatně vychází japonská lesní terapie zvaná šinrin-joku. Pokud se starší člověk přesto necítí dobře, může na telefonním čísle 800 200 007 k­ontaktovat třeba právě Linku seniorů.

Lidé v penzi mohou konkrétně navštěvovat seniorské kluby, které organizují výlety. Nemají-li na vlastní aktivity dostatek peněz, využít lze například příspěvek na dopravu. Nedávno navíc jedna ze seniorek prozradila, jak si našetřit na dovolenou 5× ročně.