Nejdražší koření světa pochází z krokusu. Pravý šafrán se u nás pěstuje jen výjimečně
Některé rostliny jsou vysoce ceněné pro svou krásu, další pro své kuchyňské využití. Velké peníze přitom mohou vydělat svému pěstiteli i byliny, které jsou u nás v lepším případě pěstovány na zahradách, v tom horším zde rostou jako plevel. Jak tedy mohou mít tak vysokou cenu?
Pokud se řekne, že je něčeho jako šafránu, bývá toho až nepříjemně málo. Tohle koření je člověkem používáno odedávna, a to kvůli chuti i léčivým účinkům. Rostlina, ze které se vyrábí, má přitom pro Čechy až podezřele povědomý název. Mnohým tuzemským pěstitelům ostatně roste na zahradě. Abychom to však celé rozklíčovali, nejprve se budeme muset vydat daleko za hranice.
Proč je šafránu jako šafránu?
Gram kvalitního šafránu si je možné pořídit až za 1 500 korun. Tohle koření je tedy opravdu drahé. Proč vlastně? Protože, sporadicky řečeno, je šafránu jako šafránu. Částečně může za jeho vysokou cenu mezinárodní situace. Ačkoli se pěstuje v různých zemích se suchým klimatem, 90 % světové produkce zaujímá Írán. A na tuhle zemi byly uvaleny sankce, které postihly i šafránový trh.
Květy této rostliny se navíc sklízejí výhradně ručně, což není dvakrát snadné ani rychlé. Na jeden kilogram koření je totiž nutné použít zhruba 150 tisíc sušených květů, respektive 400 tisíc pečlivě odstraněných červených čnělek. Právě z nich se vyrábí samotné koření. Z jedné rostliny ho tak vznikne opravdu malé množství, což vysvětluje jeho vysokou cenu. Není to však vysvětlení jediné.
Šafrán setý je nutné sklízet ručně
, ...
Šafrán kvete pouze 24 až 36 hodin. Ke sklizni květů tedy musí dojít v šibeničním čase. Mezi nejdražší varianty patří koření vyrobené nikoli z rostlin pěstovaných v Íránu, ale v Kašmíru, což je území na pomezí Indie, Pákistánu a Číny. Právě zde ovšem v posledních 20 letech klesla produkce o 68 %. Špatná sklizeň z poslední doby způsobila, že se místní farmáři obávají o budoucnost.
Není šafrán jako šafrán
Češi si často klepou na čelo, když se doslechnou, že nejdražší koření světa pochází z rostliny zvané krokus. Jenže je tomu skutečně tak. Šafrán setý, z něhož se ceněné koření vyrábí, se latinsky nazývá Crocus sativus. Opravdu se jedná o rostlinu příbuznou těm, které jsou u nás běžně pěstovány a někdy dokonce považovány za plevel. Možná každý Čech tak měl na zahradě „milionovou rostlinu“.
V České republice dokonce rostou dva původní druhy. Jedná se o šafrán karpatský (Crocus heuffelianus) a šafrán bělokvětý (Crocus albiflorus). Na rozdíl od cizokrajného šafránu se jedná o ryze okrasné byliny. Na českých zahradách se přitom pěstují i další druhy. Mezi ty nejméně náročné patří třeba šafrán Tomasiniho (Crocus Tommasinianus). Ačkoli je pěkný, nezbohatnete na něm.
Šafrán karpatský je cizokrajnému šafránu v lecčem podobný
, ...
Jaké jsou nejdražší rostliny světa?
Šafrán setý není sám o sobě vysoce ceněnou rostlinou. Drahé je koření, které se získává z jeho květů. Mezi další drahé kuchyňské ingredience patří třeba cibetková káva. Ačkoli je gurmány považována za výbornou, mnoha lidem se jaksi příčí způsob její výroby. Vyrábí se totiž z trusu cibetek, což jsou menší asijské šelmy, které si rády pochutnají na zralých a sladkých plodech kávovníku.
Za velké peníze se mohou prodávat i samotné rostliny. Jde o některé orchideje, japonské javory nebo monstery. Poslední jmenované rostliny se běžně pěstují jako „pokojovky“. Většinou bývají celozelené. Ceněné jsou ovšem bílo-zelené varianty, jimž na některých místech chybí chlorofyl. V zahraničí se prodávají za desetitisíce dolarů, jedna byla před časem u nás v aukci prodána za téměř 39 tisíc korun.
Asi nejdražší rostlina světa se prodala za 1,3 milionu dolarů! Šlo ovšem o bonsaj starou 800 let. Začnete-li tedy tyhle miniaturní stromky nyní pěstovat, za velké peníze je budou moci prodat až vaši prapotomci.
