Kvíz: Takto mluvili naši prarodiče. Tyto výrazy jste slyšeli, ale pamatujete si, co znamenají?

Zkuste si představit rozhovor mezi dnešním teenagerem a jeho prababičkou. Zatímco jeden používá výrazy jako „cringe“ nebo „lowkey“, druhý mluví o „majzlíku“, „špajzu“ nebo že něco bylo „špica“. Hovorová slovní zásoba se mění opravdu rychle a každá generace má ty „svoje” slovíčka. To je také důvod, proč dnešním puberťákům přijde řeč prababičky jako ze středověku. Proč se vlastně náš jazyk tak proměňuje? A odkud pocházejí výrazy, které dnes považujeme za zastaralé?

Rozhovory mezi generacemi mohou být někdy zábavné. , ...

Nářečí: Každý kraj, jiný mrav – a jiná slova

Ještě před několika desítkami let bylo normální, že každá část České republiky měla tak trochu svůj jazyk. Jinak se mluvilo v Praze, jinak v Brně a úplně jinak zase v Ostravě. Ačkoliv některá slovíčka z nářečí se dodnes mezi lidmi drží, rozdíly už nejsou tak velké. Nářečí bylo dříve každodenní součástí života, dnes ale mezi lidmi převládá spíše obecná čeština a hranice mezi jednotlivými nářečími se stírají.

Zásluhu na tom mají hlavně média, školství a častější stěhování lidí za prací. Spisovná čeština vytlačuje regionální výrazy a mnohé z nich se pomalu vytrácejí. Ale v paměti starších generací stále žijí a často je používají, aniž by si uvědomily, že mladší už jim třeba nerozumí.

Jak jazyk stárne – a proč se některá slova neudržela

Jazyk je živý organismus. Stejně jako se mění móda nebo technologie, proměňuje se i slovní zásoba. Některá slova zaniknou jednoduše proto, že už neoznačují nic, co by dnes mělo smysl. Jiná mizí pomalu a tiše, jen proto, že je nová generace nepřevzala.

Například slovo „kočár“ kdysi označovalo běžný dopravní prostředek. Dnes si pod ním většina lidí představí buď pohádkový vůz pro Popelku, nebo kočárek pro miminko. Zajímavé je, že některé výrazy se udržely v určitých rodinách nebo profesích – a právě tam přežívají jako památka na dřívější dobu. Jsou to jazykové relikvie, které si zaslouží naši pozornost.

Každá generace má tak trochu jiný jazyk , ...

Mluva jako otisk generace

Jazyk našich prarodičů v sobě nese mnohem víc než jen stará slova. Je v něm slyšet způsob života, hodnoty, rytmus doby. Slova byla někdy tvrdší, jindy něžnější, často obrazná a barvitá. Když se zaposloucháte do řeči svých prarodičů, uslyšíte v ní kraj, z něhož pocházeli, povolání, které vykonávali, i smysl pro humor nebo způsob vyprávění. A právě proto je škoda, že mnohá slova mizí. Spolu s nimi se totiž ztrácí i kus historie.

Kvíz: Rozumíte řeči našich babiček? 

1. Možná jste už slyšeli „běhá jako čamrda“. Víte ale, jaký je jeden ze zastaralých významů slova „čamrda“?

A) Rychlá slepice

B) Dětská hračka káča

C) Srnka

2. A co takové slovo „škamna“ – víte, co se pod ním skrývá?

A) Trouba

B) Kamna

C) Školní lavice

3. Co měl dědeček, když měl v kapse „portmontku“?

A) Peněženku

B) Cigaretu

C) Větrový bonbon

4. Když měl někdo v peněžence „deset pětek a bůra”, kolik měl peněz?

A) 55 korun

B) 105 korun

C) 70 korun

5. Když babička vařila „erteple”, co bylo k jídlu?

A) Knedlíky

B) Teplá polévka

C) Brambory

6. Co znamená „šalše”?

A) Šála

B) Omáčka

C) Lež

7. Co měla žena na sobě, když měla „šlojíř”?

A) Vějíř

B) Vyšívaný kabátek

C) Látkový závoj

8. Co znamená slovo „krajáč”?

A) Velký krajíc chleba

B) Nádoba na mléko

C) Člověk, který často putuje po okolí

9. Co trápilo babičky a dědečky, když měli „hostec”?

A) Revma

B) Bolesti srdce

C) Vysoký tlak

10. Co znamená slovo „vindra”?

A) Koruna

B) Vyžebrané peníze

C) Haléř

Správné odpovědi: 1B, 2C, 3A, 4B, 5C, 6B, 7C, 8B, 9A, 10C