Špatný výhled má Česko zejména na následující 2 měsíce, odborníci radí se na krizi důkladně připravit

Válka v Íránu má na svědomí skokové zdražení ropy a zemního plynu. Z Perského zálivu přitom putuje na světový trh zhruba 20 až 30 procent zmíněných komodit. Zásadní problém pro Evropu spočívá v tom, že zemní plyn a ropu těží na našem kontinentu pouze Norsko. Na jejich dovozu z Asie je tak Evropský trh prakticky závislý.

Začátek energetické krize?

Velkoobchodní cena plynu na evropském uzlu TTF před několika dny překročila hranici 70 euro za MWh, což je v přepočtu přibližně 1700 korun. Jednalo se tak téměř o dvojnásobnou částku ve srovnání s únorem letošního roku. Po silném nárůstu ovšem v posledních dnech opět poklesla a aktuálně se drží pod hranicí 50 euro za MWh.

Na zdražení plynu má vliv mimo jiné blokáda Hormuzského průlivu , ...

Evropské zásobníky zemního plynu jsou nicméně v současnosti naplněné pouze z 30 % a v ČR z 31 %. Vzhledem k aktuální situaci tedy vyvstává otázka, zda se je vůbec do příští zimy podaří doplnit. Na vině je z velké části zničení několika důležitých LNG terminálů v Kataru a zablokování Hormuzského průlivu.

Energetický analytik Jan Vondráš se domnívá, že se jedná o začátek velké energetické krize. „Bude to jako za covidu s rouškami. Řada amerických tankerů s plynem směřovala do Evropy, a co se stalo: Asiati řekli, že dají víc, a tankery změnily směr a jsou dneska v Asii. Znovu se tím dostáváme do pozice, kdy se musíme ptát, jaká je vlastně šance České republiky tuto situaci nějakým způsobem rozumně ustát,“ uvedl.

Podražit může i elektřina

Situace kolem elektřiny je u nás zatím příznivá, což se ovšem může změnit. Zhruba 42 % celkové výroby elektrické energie u nás vloni obstaraly jaderné elektrárny Temelín a Dukovany, a produkce navíc stoupá také ve fotovoltaických elektrárnách. Nicméně cena elektřiny se na evropském trhu odvíjí od takzvaného marginálního zdroje, kterým bývají právě plynové elektrárny.

I když tedy Česko vyrábí významnou část elektřiny z jádra či obnovitelných zdrojů, konečnou cenu pro spotřebitele může určovat dražší výroba z plynu. Pokud by se tak současná situace na trhu s plynem dále zhoršovala, promítlo by se to se zpožděním i do účtů za elektřinu u českých domácností a firem.

Dalším rizikem je navíc vývoj na evropských burzách, kde obchodníci reagují na aktuální ceny komodit i na nejistotu a očekávání budoucího vývoje. Napjatá situace na Blízkém východě tak může vyvolávat růst cen elektřiny. Domácnosti by se proto měly připravit na možnou větší kolísavost cen.

Růst cen plynu může mít do budoucna vliv také na cenu elektřiny , ...

Co radí odborníci?

Zdražování zemního plynu by mělo trápit především jeho odběratele, kteří mají s dodavateli uzavřenou smlouvu na dobu neurčitou se spotovým tarifem. Odborníci proto v současnosti radí domácnostem, které takto nastavenou smlouvu mají, aby přešly bez zbytečného odkladu na fixovaný produkt.

Ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor má pro odběratele energií jasný vzkaz: „Doporučoval bych opravdu jednat. Zejména pro poměrně velký počet českých domácností, které mají smlouvu na dobu neurčitou.“

Někteří dodavatelé se nechali slyšet, že letos nemají v plánu ceníky měnit, protože mají nakoupeno dostatek plynu dopředu. Jiní ale hovoří poněkud jinak. Například mluvčí společnosti Innogy Pavel Grochál se k situaci vyjádřil následovně: „Určitě se to bude muset promítnout už letos. Bude samozřejmě záležet na tom, jak se ta situace na Blízkém východě bude vyvíjet, je to dynamické.“