Betonové i dřevěné domy mají problém. Z konopného betonu je stavba hotová rychleji
O škodlivých emisích oxidu uhličitého se mluví hlavně v souvislosti s vozidly se spalovacími motory. Ekologii ale neprospívá ani stavebnictví. Lidé proto při stavbě domů stále častěji využívají materiály, které jsou k životnímu prostředí šetrnější. Třeba konopný beton.
Tradiční beton obsahuje cement, jehož výroba je energeticky velmi náročná a podílí se na celosvětové produkci oxidu uhličitého zhruba osmi procenty. Výrobci stavebních materiálů i stavební firmy proto hledají ekologičtější varianty, které by byly zároveň praktické a cenově dostupné. Konopný beton, ve světě známý jako hempcrete, je jednou z nich.
Konopí se ve stavebnictví využívalo už ve staré Číně, moderní podoba konopného betonu pak vznikla v 80. letech ve Francii a byla zpočátku využívána k rekonstrukcím historických budov. Dnes se už z něj staví i rodinné domy, a dokonce i školy a sportovní haly.
Nelze si ale představovat, že jde o náhradu klasického betonu. „Název konopný beton je zavádějící,“ vysvětluje Ing. Veronika Flašková na webu Domyzkonopi.cz. „Klasický beton je využíván pro svou pevnost v tlaku, zatímco hempcrete využíváme jako izolaci. Nosnou funkci v konstrukci plní dřevěný rám.“
Konopný beton se vyrábí z konopného pazdeří.
, ...
Jak se staví dům z konopí
Základem konopného betonu je konopné pazdeří, tedy vnitřní části stonků, které se smíchají s pískem, vápnem a vodou. Vzniklá hmota se pak odlévá do dřevěného bednění a vytvrdne zhruba za 12 hodin. Výstavba je rychlá a není při ní potřeba používat lepidla, pěny ani další chemii.
Jeden z prvních konopných domů v Česku si před dvanácti lety postavil Marek Šedivý. Pro materiál si tehdy musel dojet do Polska, protože u nás ještě nebyl k dostání. Hrubou stavbu měl s pomocí čtyř až pěti lidí hotovou za šest týdnů. Rozvody vody a elektřiny si připravil už v dřevěné konstrukci, a díky tomu po odstranění bednění nemusel do stěn sekat.
„Je to vlastně monolit, protože se vše odlévá do bednění z OSB desek, které snadno vydrží tlak. Technologicky jde o velmi jednoduchou stavbu,“ uvedl Marek Šedivý.
Unikátní vlastnosti
Biokompozitní materiál s konopnou složkou má překvapivě dobré izolační vlastnosti a stavby z něj vytvořené patří k nízkoenergetickým. Stěny propouštějí páry, dům takzvaně dýchá a uvnitř udržuje stabilní vlhkost i teplotu. Výrazně se tím snižuje riziko vzniku plísní a tepelných mostů, se kterými tradiční stavby často bojují.
„Hempcrete dokáže regulovat vnitřní vlhkost na 40–60 %, což je právě rozmezí pro zdravé vnitřní prostředí. Bez nutnosti zvlhčovače, odvlhčovače a bez rekuperace,“ vysvětluje Veronika Flašková. Materiál je navíc odolný vůči škůdcům, nehořlavý a izoluje i zvuk.
Nosná konstrukce konopných domů je stejná jako u dřevostavby.
, ...
Dům časem zkamení
Ačkoli konopný beton nebudí dojem nejpevnějšího materiálu, během let v něm probíhá pozoruhodný proces, který ho doslova promění v kámen. Konopné pazdeří je totiž velmi savé a obsahuje vysoké množství oxidu křemičitého. Když se smíchá s vápnem, postupem času dojde k postupné mineralizaci, někdy označované jako petrifikace. Majitelé konopných domů se tedy nemusejí bát, že se jim stěny jednoho dne rozpadnou. Naopak, po letech budou ještě pevnější.
V Česku je takových staveb zatím málo a stále jsou vnímány spíš jako alternativa. Zájem ale začíná narůstat díky lepší dostupnosti materiálu. Poptávka roste také po konopné izolaci pro zateplování střech, fasád nebo podlah domů postavených tradiční cestou. Ta se nabízí ve formě rohoží na míru, snadno se instaluje a na rozdíl od mnohých jiných izolačních materiálů je přírodní a plně recyklovatelná.
Cenově domy z konopného betonu vyjdou podobně jako klasické dřevostavby. Konstrukce je de facto stejná, jen obvodové stěny tvoří jiný materiál. Co je na nich ale k nezaplacení, je přírodní původ materiálu poskytující zdravé bydlení. Je dost možné, že v budoucnu bude domů z hempcretu v Evropě přibývat.
