Tuhle klávesu na notebooku nemačkejte. Jediným stiskem přijdete o záruku
Některé vestavěné funkce notebooku působí jako běžná součást systému, se kterou se dá bez obav experimentovat. Ve skutečnosti ale mohou měnit základní nastavení zařízení a zasáhnout do jeho technického chodu. Jeden neuvážený krok stačí k tomu, aby se systém stal nestabilním, začal se přehřívat nebo úplně přestal fungovat. I drobná změna tak může mít vážné následky - včetně ztráty záruky nebo poškození důležitých komponent.
Výrobci notebooků i procesorů dlouhodobě upozorňují, že zásahy do systémového nastavení mimo běžné používání mohou mít vliv na záruku. Servisní centra dokážou zpětně poznat, kdy byl systém upraven – a pokud ke škodě došlo v důsledku takové úpravy, záruka přestává platit. Přesto do nich mnoho lidí vstupuje z pouhé zvědavosti, aniž by tušili, jaké následky může mít jediný nepromyšlený krok.
Co se skrývá za klávesou BIOS
BIOS (Basic Input/Output System) je program uložený přímo v základní desce počítače. Staré i nové notebooky jej používají ke spuštění systému a nastavení hlavních parametrů hardwaru. Uživatel do něj vstoupí obvykle stisknutím klávesy F2, Del, Esc nebo F10 během startu.
Uvnitř rozhraní BIOS lze měnit nastavení procesoru, pamětí, rychlosti ventilátorů nebo například zapnout přetaktování. Z hlediska výrobce však BIOS slouží především pro odborný servis – není určen ke zkoušení výkonu ani experimentování. Každá změna provedená mimo doporučené hodnoty může ovlivnit chod systému. Zvýšení výkonu procesoru sice může krátkodobě zrychlit práci, ale zároveň zvyšuje teplotu a zatížení komponent.
Problém nastává ve chvíli, kdy uživatel neví, jaké hodnoty mění. I malé posunutí napětí nebo frekvence může způsobit přehřátí, pád systému nebo trvalé poškození procesoru. U notebooků, kde jsou komponenty hůře chlazené, je riziko ještě vyšší než u stolních počítačů.
Jaké zásahy mohou zneplatnit záruku
Do BIOSu by se mělo vstupovat pouze tehdy, pokud je to skutečně nutné, například při výměně disku nebo při instalaci nového operačního systému. Jakékoli úpravy výkonu jsou totiž vysoce rizikové.
Jedním z hlavních problémů je přetaktování, tedy zvyšování frekvence procesoru nad tovární limity. Stejně nebezpečné může být i snižování napětí, známé jako undervolting. Oba zásahy ovlivňují způsob, jakým čip pracuje, a mohou vést k přehřátí či nestabilitě. Pokud dojde k poškození komponenty v důsledku těchto úprav, záruka většinou zaniká – potvrzují to i oficiální podmínky výrobců procesorů Intel a AMD.
Dalším rizikem je tzv. flashování BIOSu, tedy přehrání jeho systému novou verzí. Tento proces má smysl pouze tehdy, pokud výrobce vydal aktualizaci k opravě konkrétní chyby. V případě, že se aktualizace nepovede, může se počítač zcela zablokovat a bez odborného zásahu už nenaběhne. Takové poškození není považováno za vadu, ale za chybu uživatele, a tedy není kryté zárukou.
Servisní technici upozorňují, že notebooky s neúspěšným pokusem o přetaktování nebo flash BIOSu poznají okamžitě. Moderní základní desky totiž uchovávají záznamy o změnách, takže případné porušení záručních podmínek lze snadno prokázat.
Jak postupovat bezpečně a co doporučují odborníci
Pokud je nutné do BIOSu vstoupit, je vhodné postupovat opatrně a provádět pouze ty kroky, které doporučuje výrobce. Typickým příkladem je změna pořadí spouštění disku nebo kontrola, zda systém rozpoznává nově nainstalovanou paměť. Každý zásah by měl být prováděn s vědomím, jaké má následky.
Výrobci notebooků jako Dell, HP, Lenovo či ASUS výslovně upozorňují, že přetaktování, úpravy napětí nebo neautorizované změny BIOSu vedou ke ztrátě záruky. Intel i AMD uvádějí v záručních podmínkách, že poškození vzniklé v důsledku změny provozních parametrů není kryté.
Odborníci proto doporučují, aby běžní uživatelé nechali nastavení BIOSu v továrním režimu. Pokud potřebují zvýšit výkon, je bezpečnější využít oficiální programy výrobců hardwaru, které pracují s omezenými parametry a neohrožují záruku, například aplikace Intel XTU nebo Ryzen Master. Tyto nástroje navíc umožňují sledovat teplotu a výkon bez zásahu do systémového firmwaru.
Před jakoukoli úpravou je vhodné uložit zálohu důležitých dat a zkontrolovat aktuální záruční podmínky výrobce. Pokud si uživatel není jistý, zda je konkrétní zásah bezpečný, měl by se obrátit na autorizované servisní centrum. Oprava poškozené základní desky nebo procesoru vyjde obvykle na tisíce korun a často se finančně vůbec nevyplatí.