Kvíz: Co znamenalo "škamna" nebo "loktuše"? Vyzkoušejte si, jestli byste se v Česku domluvili před 150 lety

Český jazyk byl v 19. století od toho dnešního velmi odlišný. A nešlo jen o jinou slovní zásobu, ale o způsob vyjadřování, jeho rytmus a celkové pojetí jazyka. Pokud byste například v roce 1875 zavítali do hospody a objednali si způsobem, jakým si objednáváme dnes, pravděpodobně bychom schytali mnoho zmatených pohledů. Slova, která se dříve používala na denní bázi, jsou dnes pouhými archaismy ze slovníku. Čeština totiž nikdy nebyla statickým celkem, ale jazykem, který se po staletí proměňoval a přizpůsoboval dějinám.

Staré české knihy bychom dnes ani nepřečetli , ...

Jazyk obrození a touha po nových slovech

Devatenácté století je v českých dějinách spojené s národním obrozením. Tehdy se čeština dostávala zpět do popředí, protože po dlouhém období dominance němčiny hrozilo, že lidová řeč zůstane jen dialektem vesnic. Obrozenci proto cíleně pracovali na tom, aby češtinu povznesli na úroveň kulturního a vědeckého jazyka.

Výsledkem byla vlna novotvarů a snaha najít pro všechno český výraz, od přírodovědeckých termínů až po běžné předměty. Některé výrazy se ujaly dodnes (například „vlak“ místo původního německého Zug), jiné zůstaly spíše kuriozitami (například „čistonosoplena“ pro kapesník a podobně). Díky nim však máme dodnes pocit, že čeština je jazyk svébytný a samostatný.

Slova, která zněla dříve jinak než dnes

Vedle novotvarů byla čeština 19. století plná slov, která by dnešní čtenář rozluštil jen s obtížemi. Stačí nahlédnout do starých knih nebo novin a zjistíme, že naši předci běžně používali výrazy, o kterých dnes nemáme tušení, co znamenají. Jiná slova zase známe, ale mají jiný význam, než původně.

Mnoho takových výrazů vymizelo proto, že se změnil svět a životní styl lidí. Slova spojená s venkovskou každodenností, řemesly nebo starými zvyklostmi přestala být potřebná. Čeština se tak v průběhu let „odlehčila“ a přizpůsobila městskému prostředí i modernímu způsobu života. Zmizela slova, která nám dnes připadají úsměvná, a na jejich místo nastoupily výrazy nové, často přejaté z cizích jazyků.

Odkud se berou nová slova a kam mizí ta stará

Český jazyk v minulosti ovlivnila spousta jiných řečí. Například latina, němčina, ostatní slovanské jazyky, později i francouzština nebo angličtina. Každý historický okamžik přinesl do jazyka nové výrazy, od vojenských termínů v době monarchie až po moderní slova spojená s technikou a digitalizací.

Zajímavé je, že tyto jazykové změny probíhají pozvolna. Slovo, které je dnes hitem, může být za padesát let archaické. Naopak výrazy, které kdysi působily jako cizí, se dnes zdají naprosto přirozené. Kdo by si dnes třeba uvědomil, že slovo „brýle“ má původ v němčině?

Čeština tak funguje jako živý organismus. Přijímá nová slova, stará zapomíná, někdy mění jejich význam. To, co bylo před 150 lety každodenní nutností, je dnes hádankou. A právě proto je tak zábavné ohlédnout se zpět a zjistit, jak zněla řeč našich prababiček a pradědečků a co všechno se v ní ukrývalo.

Český jazyk se od 19. století velmi změnil , ...

KVÍZ: Vyzkoušejte si, jestli byste se v Česku domluvili před 150 lety

1. Co znamená slovo „apatyka“?
A) Nemocnice
B) Lékárna
C) Útulek pro chudé

2. Jaký je význam výrazu „komíhat se“?
A) Pohupovat se
B) Rychle utíkat
C) Klopýtat

3. Co znamená „loktuše“?
A) Šátek
B) Kuchyňská vařečka
C) Dlouhá sukně

4. Co znamená slovo “škamna”?
A) Školní lavice
B) Pec na chleba
C) Police na knihy

5. Když někdo "rajboval“ podlahu, co dělal?
A) Natíral ji
B) Drhnul ji
C) Lakoval ji

6. Jaká je podle našich babiček hospodyňka, která je „rozšafná“?
A) Rozumná či rozvážná
B) Hádavá
C) Roztržitá

7. Dědeček často nosil v kapse „portmonku“. Co to bylo?
A) Malý nůž
B) Peněženka
C) Tabatěrka

8. Když babička s dědečkem odešli na „direktůru“, kam šli?
A) Do divadla
B) Na ředitelství
C) Na poštu

9. Co je „čamrda“?
A) Knoflík
B) Dřevěná hračka
C) Záplata

10. Co je „sesle“?
A) Židle
B) Postel
C) Truhla

Správné řešení: 1B, 2A, 3A, 4A, 5B, 6A, 7B, 8B, 9A, 10A