Šokující zjištění: Ovoce, které si kupujeme běžně, obsahuje toxin ohrožující zdraví

Prospěšné vitaminy, důležité minerály, nepostradatelná vláknina nebo enzymy však nejsou jedinými látkami, které je možné v ovoci najít. V některých druzích můžete narazit i na látku, jejíž konzumace může být potenciálně nebezpečná. O kterou látku se konkrétně jedná a na konzumaci kterých druhů ovoce byste si kvůli ní měli raději dávat pozor?

Uvnitř tohoto zdánlivě neškodného ovoce může číhat nebezpečí

Třešně, višně, broskve, švestky a meruňky se v České republice bezesporu řadí mezi nejoblíbenější ovoce. Každoročně si je v obchodě zakoupí statisíce lidí. Nemalé množství z nich možná netuší, že v samém nitru těchto sladkých plodů se nachází látka, která může být ve vysokých koncentracích nesmírně nebezpečná. 

V semínkách ovoce z rodu Prunus, kam třešně, višně, broskve, švestky nebo meruňky patří, konkrétně naleznete nejvyšší množství látky, která se nazývá amygdalin (pozn: nejvyšší množství v porovnání s ostatními druhy ovoce). 

Jádra meruněk obsahují amygdalin. , Shutterstock...

Jed, který byl za druhé světové války používán k zavrženíhod­ným účelům

Tato látka se řadí mezi tzv. kyanogenní glykosidy, což jsou látky, které se mohou v lidském těle přeměňovat na nebezpečný kyanovodík - tedy jed, který nechvalně proslul svou toxicitou, protože se za druhé světové války používal v plynových komorách koncentračních a vyhlazovacích táborů. 

Za normálních okolností samozřejmě konzumace třešní, višní, broskví či jiných druhů ovoce z rodu Prunus není životu nebezpečná. Na povrchu samotné pecky, se kterou se může lidský jazyk běžně dostat do kontaktu, se příliš vysoké množství amygdalinu nenachází. 

Problém by však mohl vzniknout ve chvíli, kdy byste se rozhodli tvrdou pecku rozlousknout a sníst její hořké jádro. Právě v jádrech pecek ovoce rodu Prunus se totiž nachází nejvyšší koncentrace amygdalinu. 

Přírodní lék proti rakovině? Ani náhodou 

Pravděpodobně největší nebezpečí představují meruňková jádra, neboť jejich konzumace byla v minulosti dokonce propagována jako „přírodní lék proti rakovině“.

Ačkoliv byl tento mýtus již několika studiemi vyvrácen, mezi lidmi či na nedůvěryhodných internetových stránkách může kolovat dodnes. Lidé se tak mohou ve snaze o zavedení preventivních opatření proti rozvoji rakoviny paradoxně otrávit. 

V menším množství se amygdalin nachází i v tomto ovoci 

Amygdalin najdete nejen uvnitř ovoce rodu Prunus, ale i v semínkách hrušky či jablka. V nich se však této chemické sloučeniny nachází pouze relativně nízké množství. 

Amygdalin obsahují i semena hrušek. , Shutterstock...

Jak vysoké množství amygdalinu je nebezpečné?

Přesně stanovit „bezpečnou hranici“ v souvislosti s tím, kolik pecek u kterého druhu ovoce je ještě bezpečné konzumovat, je poměrně složité. Záleží totiž na mnoha různých faktorech, mezi které patří například věk, hmotnost, rychlost metabolismu nebo zdravotní stav člověka. 

Aby z amygdalinu vznikla smrtelná dávka kyanovodíku, museli byste jej teoreticky sníst přibližně 0,5 až 3 gramy. 

Například v meruňkovém jádru byl obsah amygdalinu odhadnut přibližně na 14,37 miligramů na gram jádra. Životu ohrožující by tedy bylo snězení přibližně 33 až 200 gramů meruňkových jader, což v praxi odpovídá asi 66 až 400 meruňkovým jádrům. 

Příznaky otravy (nevolnost, zvracení, bolesti hlavy či závrať) však může u dospělého člověka vyvolat již snězení pouhých tří meruňkových jader. Jejich konzumaci se tedy raději vyhněte širokým obloukem. To samé platí rovněž o semínkách jiných druhů ovoce, které byly zmíněny. Čím menší každopádně pecka je, tím se zpravidla snižuje i riziko. Snědení dvou či tří semínek hrušky nebo jablka by problematické s nejvyšší pravděpodobností být nemělo.