Profesionální čističi oken používají jednoduchý postup čištění, díky kterému vydrží okna čistá až do jara

Většina domácností dělá při mytí oken chybu hned v samotném základu. Používají klasické komerční spreje s obsahem alkoholu a okna pak následně zdlouhavě leští papírovými utěrkami nebo hadříkem. Výsledkem je sice na první pohled čisté a lesklé okno, některé čisticí přípravky ale mohou na skle zanechávat zbytky dalších obsažených látek. Na takto nedokonale očištěném povrchu se pak mohou snáze zachytávat nečistoty, prach nebo pyl. Jakmile pak na okno zaprší, kapky deště se smíchají s tímto nánosem a vytvoří se nevzhledné mapy.

Demineralizovaná voda je základ

Pokud sledujeme profesionály při mytí velkých prosklených fasád, jde o velmi rychlý, ale precizní postup. V současné době dokonce ani v prvním kroku nepoužívají klasické stěrky, ale volí metodu WFP, kdy na sklo stříkají vodu a kartáčem přitom rozrušují mechanické nečistoty. A nepoužívají obyčejnou vodu, ale volí vodu demineralizovanou. Demineralizovaná voda obsahuje jen minimum rozpuštěných minerálů a solí, což je při mytí skla velká výhoda. Po odpaření totiž nezanechává běžné minerální usazeniny a skvrny, které mohou vznikat při použití tvrdé vody. V domácích podmínkách tuto metodu sice nepotřebujeme, ale použití demineralizované vody může pomoci.

Pokud je třeba umýt okna od nánosů a špíny, přidávají do vody kapičku čisticího prostředku. I minimální množství pomůže vyčistit povrch, ale zároveň na něm nezůstanou žádné zbytky. Na kbelík vody stačí skutečně kapka saponátu. Usnadňuje to čištění a stěrka díky tomu po skle mnohem lépe klouže. Samotné čištění by ale nestačilo. I když se sklo bude perfektně lesknout a nebudou na něm žádné šmouhy, rozhodujícím krokem je následné ošetření okenních tabulí.

Pomocí rozmýváku lze mechanicky narušit špínu. , ...

Odpuzovače vody

Každý, kdo někdy myl okno, má zkušenost, že stačí jeden jediný déšť a po zaschnutí kapek lze okno mýt znovu. Aby byl efekt čistého okna dlouhodobý, je nutná úprava povrchového napětí skla. Profesionálové na okna aplikují hydrofobní povlaky, které jsou často na bázi nanotechnologií (například oxid křemičitý). Tyto přípravky zná i mnoho řidičů – pod pojmem tekuté stěrače se jedná o oblíbený způsob ochrany skla. Takový přípravek pak vytváří na skle neviditelný a hladký ochranný štít.

Když se na ošetřeném skle objeví sníh nebo na něj dopadne dešťová kapka, nemá se za co uchytit. Voda se ve formě kuličky či kapky pomocí gravitace stáhne dolů. Během cesty po skle pak kapka ještě navíc funguje jako čistič povrchu, naváže na sebe nečistoty a prach a okno v podstatě umyje. Jednoduchý princip, který je u řidičů velice oblíbený již několik let. Na podobném principu funguje také ošetření umytých oken. Hydrofobní vrstva může podle použitého přípravku, způsobu aplikace a povětrnostních podmínek vydržet na skle několik měsíců. Neznamená to, že se okno vůbec nezašpiní, může však omezit ulpívání vody a některých nečistot a následné čištění výrazně usnadnit.

Důležité je i správné vybavení

Čištění oken pomocí správného vybavení trvá krátce a je velice efektivní. První fází čištění je použití tzv. rozmýváku. Rozmývák na okna je v podstatě násada s chlupatým návlekem z mikrovlákna. Dokáže do sebe nasát dostatek vody a šetrně mechanicky uvolní nečistoty na povrchu, ale i zaschlý hmyz či ptačí trus. Použití stěrky v prvním kroku není rozhodně žádoucí. Po mechanickém vyčištění okna pak může přijít na řadu stěrka. Je třeba mít k dispozici opravdu kvalitní nástroj, ideálně s měkkou, přesně řezanou gumovou lištou. Levné stěrky ze supermarketů jsou nevhodné, nepřilnou ke sklu a nefungují tak, jak mají.

K otření hran oken, nikoliv k jejich leštění, se používají chirurgické utěrky nebo kvalitní mikrovlákno. Tkanina nesmí pouštět vlákna, naopak musí mít perfektní schopnost sát vodu a držet špínu. Kromě vhodných nástrojů je nutné myslet i na techniku. Doma často stíráme sklo ze strany na stranu, shora dolů. Profesionálové volí tzv. fanning, neboli metodu písmene S. Stěrku přiloží do jednoho rohu a plynulým hadovitým pohybem, aniž by stěrku od skla zvedli, stáhnou veškerou vodu až do spodního rohu. Sklo zůstane téměř suché, čisté a bez šmouh. Pomocí utěrky se pak utře voda dole u rámu a není třeba okno vůbec leštit. Po takovém čištění je možné nanést přípravek s nanotechnologií a rozleštit ho podle návodu. Na mytí oken pak můžete na další měsíce úplně zapomenout.