Teleskop Jamese Webba
Teleskop Jamese Webba, tedy Webbův teleskop je vesmírný dalekohled, který má být náhradou za již dosluhující Hubbleův vesmírný teleskop, který byl na oběžnou dráhu země vynesen v roce 1990 americkým raketoplánem Discovery. Webbův teleskop by měl po plném spuštění dodávat velké množství dat pro další vesmírný výzkum.
Webbův teleskop měl být podle plánů spolupracujících vesmírných agentur, tedy americké NASA, kanadské CSA a evropské ESA vypuštěn do vesmíru už v roce 2014. Kvůli potížím ale bylo rozhodnuto o odložení mise a dalším termínem pro očekávané vypuštění se stal začátek roku 2018.
Kvůli dalším technickým potížím bylo ale i vypuštění v roce 2018 odloženo o další dva roky. Kvůli dopadům pandemie koronaviru, který ovlivnil vesmírné mise byl ale zrušen i tento termín. Po několika přesunech byl následně stanoven termín 24. prosince změněný na následující den kvůli špatnému počasí. 25. prosince 2021 se nakonec po dlouhých odkladech podařilo teleskop Jamese Webba úspěšně vynést na oběžnou dráhu země. Tam se nyní pohybuje dle předpokládaných trajektorií.
Právě trajektorie ale budou u Webbova vesmírného teleskopu jiné než tomu bylo u jeho populárního předchůdce. Hubbleův teleskop se totiž pohyboval na nízké oběžné dráze země. Nový dalekohled ovšem bude umístěn v libračním centru L2 soustavy Země-Slunce, tedy přibližně 1,5 milionů kilometrů od Země.
Stejně jako byl vesmírný Hubbleův teleskop pojmenován po významném americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi, získal i Webbův teleskop jméno po významné osobě vesmírného výzkumu. Byl jím James E. Webb, ředitel NASA v letech 1961 – 1968.
Úkoly Webbova teleskopu
Už umístění teleskopu na větší vzdálenost od Země ukazuje na to, že jeho dohled bude dosahovat do mnohem větších dálek než tomu bylo u jeho předchůdce. Moderní technologie, které jsou součástí Webbova teleskopu by také měly přinést vědcům detailnější a kvalitnější záznamy.
Hlavními cíli vesmírného dalekohledu bude zkoumání vývoje prvních galaxií a hvězd po Velkém třesku. Vědci také doufají, že s novou technikou se jim podaří lépe zmapovat případný život mimo Sluneční soustavu, ale i lépe pochopit formování hvězdných soustav.
Životnost teleskopu
Plánovaná životnost Webbova teleskopu by měla být zhruba do roku 2027. Zásoby paliva, které teleskop má by mu ale měly umožnit fungování až po dobu deseti let, tedy přibližně do roku 2032. Ačkoliv se ještě během celé mise může pokazit spousta funkcí, podobně jako tomu bylo u staršího teleskopu – možný je i opačný scénář.
Například Hubbleův vesmírný teleskop totiž dokázal překonat sám sebe a i přes velké množství potíží se zatím vždy podařilo techniku teleskopu obnovit. Ještě v současnosti tak americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) počítá s využívání Hubbleova teleskopu po mnoho dalších let.
Spolupráce Hubbleova a Webbova teleskopu tak může lidstvu přinést další prohloubení současných informací o dění ve vesmíru, a to při optimistickém pohledu alespoň dalších pět let.
Vypuštění teleskopu
Po mnoha odkladech kvůli technickým potížím, ale i opatřením proti šíření koronaviru byl vesmírný teleskop Jamese Webba připraven 25. prosince 2021 na odpalovací rampě vesmírného střediska ve francouzské Guyaně.
Právě z francouzského kosmodromu raketa Ariane 5, která teleskop Jamese Webba měla vynést do vesmíru úspěšně odstartovala 25. prosince 2021 ve 13:20 SEČ.
Vesmírný teleskop se následně vydal na více jak měsíční cestu na místo, kde bude provádět svá pozorování. V současnosti už je teleskop plně „rozbalený“, což je dalším úspěšně splněným bodem v cestě na jeho konečnou lokaci. Teleskop následně z lokace vzdálené téměř 1,6 milionu kilometrů od země začne vysílat první data směrem k vědcům z vesmírných agentur přibližně po roce. Nějakou dobu totiž potrvá ještě kalibrace všech nastavení tak, aby byla kvalita dat získaných z teleskopu co nejvyšší.