Mohla by být v Česku znovu zavedena vojna? Nejspíš je to blíž, než si myslíme

Od doby, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, začali někteří politici i odborníci uvažovat nad tím, zda by v České republice nebylo vhodné znovu zavést povinnou vojenskou službu. Některé evropské státy se k tomuto kroku již odhodlaly, což nepřímo zvyšuje pravděpodobnost, že by se tak skutečně mohlo stát i zde. Jak moc je tato úvaha reálná?

Řada evropských států opětovně zavedla povinnou vojenskou službu

Některé evropské státy, mezi něž patří například Finsko, Švýcarsko, Rakousko, Bělorusko nebo Srbsko, povinnou vojenskou službu nikdy nezrušily. V poslední době navíc začíná počet států s povinnou vojenskou službou přibývat – ta je v nich často opětovně zavedena právě kvůli zvýšenému riziku, které aktuálně panuje. V drtivé většině případů se jedná o reakci na válku na Ukrajině, kterou Rusko napadlo ve velkém rozsahu a plné síle 24. února 2022, nebo na již předchozí vzrůstající napětí. 

Povinnou vojenskou službu se rozhodly zavést například následující státy:

• Dánsko: Dánsko zavedlo od 1. července roku 2025 povinnou vojenskou službu i pro ženy. 
• Lotyšsko: V Lotyšsku byla opětovně zavedena vojenská služba v roce 2024 v reakci na sílící hrozbu v regionu (Lotyšsko sousedí s Ruskem na východě a s Běloruskem na jihovýchodě, z čehož přirozeně vyplývá, že riziko zatažení této země do konfliktu není v aktuální situaci v žádném případě zanedbatelné). 
• Litva: Litva, která sousedí s Lotyšskem, Ruskem a Běloruskem, zavedla povinnou vojenskou službu již v roce 2015 – tehdy se mimo jiné jednalo o reakci na události na Krymu, který je od roku 2014 okupován a anektován Ruskou federací. Povinná vojenská služba je platná i v Estonsku, které se společně s Litvou a Lotyšskem rovněž řadí mezi takzvané „pobaltské státy“, jež se nachází v bezprostředním ohrožení. 
• Švédsko: Švédsko se rozhodlo opětovně zavést povinnou vojenskou službu v roce 2018. 

Důležitý poznatek: V některých z těchto zemí je vojenská služba povinná jen v omezeném rozsahu. Například v Dánsku platí takzvaná selektivní branná povinnost – to znamená, že povinnou vojenskou službu podstupují pouze vybrané osoby. Pokud se do armády přihlásí dostatečné množství dobrovolníků, k výběru z řad „běžných“ lidí vůbec nedochází. 

V Dánsku se nově povinná vojenská služba vztahuje i na ženy. , ...

O trendu nelze pochybovat 

Trend je v každém případě jasný: Státy, které kdysi vojenskou povinnost zrušily, ji v mnohých případech zavádějí postupně zpět – byť ve srovnání s minulostí někdy jen v omezeném rozsahu.

Z toho důvodu je zavedení povinné vojenské služby v České republice možná reálnější, než se někteří lidé domnívají. 

Jak se na toto téma vyjadřují politici či příslušníci Armády České republiky?

K možnému zavedení povinné vojenské služby se vyjádřil mimo jiné i Karel Řehka, který je od července roku 2022 náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky. Ten v pořadu „Otázky Václava Moravce“ prohlásil, že model s malou profesionální armádou, který je v České republice aktuálně platný, nemusí být v dnešní době dostačující. Podle něj nastal čas začít uvažovat o „nové formě vojenské služby“.

Ta by však mohla mít pouze omezený rozsah. Jednalo by se například o jakýsi kurz střelby, řeč by teoreticky mohla být ještě o dvouměsíčním kurzu. Nemělo by se každopádně jednat o vojnu v plném rozsahu, jako tomu bylo například v socialistickém Československu před sametovou revolucí – tehdy standardní vojenská služba trvala zpravidla 24 měsíců. 

Mohlo by se jednat např. o kurz střelby. , ...

Politici jsou v tomto směru nejednotní. Někteří zavedení povinné vojenské služby podporují, jiní upozorňují na to, že by s tímto rozhodnutím byly spojeny vysoké náklady. V každém případě se diskuse na toto téma znovu otevírá a je intenzivnější než v minulých letech.