Kvíz: Víte, co je špajzka, krosna nebo truhlice? Vyzkoušejte, jestli se vyznáte ve staročeské chalupě

Zatímco v ostatních evropských zemích bývalo spíše zvykem trávit dovolenou v hotelích, penzionech či kempech, v Česku převládala jiná touha. A to touha po „vlastním kousku přírody“ někde v krásné krajině, nejlépe daleko od ruchů velkoměst. Chaty se v rodinách dědily a postupem času se měnily v drahocenná rodinná sídla, kde se tradičně alespoň jednou za rok scházela celá rodina.

Únik z marastu doby

Obliba chataření začala vzrůstat po druhé světové válce, zejména proto, že venkovské nemovitosti byly dostupné a relativně levné. Velký boom pak chataření zaznamenalo v období socialismu. Znamenalo nejen možnost úniku z města, ale přeneseně řečeno také úniku z tehdejšího nelehkého žití za totalitního režimu. V přírodě, mezi záhonky zeleniny a květin, se jinak všudypřítomná politika zdála na hony vzdálená.

Chalupy se staly místem, kde se lidé věnovali svým koníčkům v podobě zahrádkaření, houbaření nebo kutilství. Pokud jste vlastnili chatu v chatové osadě, mohli jste trávit čas ve společnosti místních osadníků. Víkendové pobyty na chatě dostaly časem pevný řád, v pátek se ihned po práci balilo, v sobotu byla na programu starost o chalupu a její okolí a neděle večer byla vyhrazena pro návrat zpět.

Vybavení chalup se mění, slovník zůstává. , ...

Tradice stále přetrvává

Bezesporu zajímavým zjištěním je fakt, že tradice chataření neutrpěla ani s nástupem moderní doby. Po sametové revoluci sice následovala v mnohých oblastech divoká devadesátá léta, ale chataření se dotkla minimálně. Lidé se dál svým chatám věnovali, opravovali je, vraceli jim zašlý lesk a trávili v nich stále svůj volný čas. I dnes si mnoho lidí pořizuje rekreační objekty v podobě roubenek v horách, malých chatek u řek nebo dokonce velkých statků.

Nelze se tak divit, že součástí slovní zásoby mnoha chatařů a chatařek zůstaly výrazy, které dnes zní snad až archaicky. Přitom slova jako špajzka, truhlice, hmoždíř nebo pecen či pecník byla v minulosti zcela běžná. Ve špajzce se vždycky našly zavařeniny, v truhlici ležely peřiny nebo kroje, s krosnou se chodilo na vandr a hmoždíř byl nezbytnou součástí každé chalupářské kuchyně. Když tato slova zaslechneme dnes, vyvolají v nás buď nostalgii a vzpomínky na dětství strávené na chalupě, nebo jim naopak vůbec nerozumíme. Záleží na tom, jestli vy osobně pocházíte z rodiny vášnivých chalupářů a výletníků.

Kvíz: Jak dobře znáte „chatařskou hantýrku“?

I když i do chataření velmi rázně promluvila současná zrychlená doba, některá slova pocházející z minulosti nám ve slovníku zůstala. Možná si ani neuvědomujeme, kde je jejich pravý původ. Jestli jste sami vášnivými chataři, zkuste si náš kvíz projít a ověřit si, kolik toho znáte ze slovníku starých chalup.

1. Co se ukrývá pod pojmem špajzka?

a) malá ložnice v podkroví
b) spíž na jídlo a zásoby
c) sklep

2. K čemu v chalupě sloužila truhlice?

a) k ukládání prádla a peřin
b) k uskladnění jídla
c) k sezení u stolu

3. Krosna je označení pro:

a) kožený opasek s výraznou sponou
b) velký batoh na záda s konstrukcí
c) bednu na dřevo u kamen

4. Co znamená slovo kolna?

a) obytná světnice
b) přístřešek na dřevo, nářadí nebo náčiní
c) stodola na obilí

5. Pecník je:

a) dřevěná lavice u pece
b) koš na prádlo
c) malý bochník chleba

6. Co je myšleno slovem hmoždíř?

a) nádoba na drcení koření paličkou
b) hliněný džbán
c) nádoba na máslo

7. Slovo večeřadlo se používalo pro:

a) poklice na hrnec
b) dřevěné prkénko na krájení
c) jídelnu

Správné odpovědi:

1. B
2. A
3. B
4. B
5. C
6. A
7. C