Konec střídání času by mohl přinést hodinový rozdíl mezi ČR a Slovenskem. Pendleři by museli přepočítávat směny i spoje

Rozhodnutí zatím nepadlo, ale diskuse pokračuje. Pokud by si oba státy zvolily odlišný režim, znamenalo by to pro miliony lidí velkou změnu. Zatímco dnes se rozdíly v čase řeší hlavně při cestách do zahraničí, v budoucnu by se mohly objevit i mezi dvěma tradičně propojenými sousedy.

Jaká je aktuální situace s časem v Evropě

Evropská unie řeší zrušení střídání letního a zimního času už od roku 2018. Původně mělo přestat platit od roku 2021, ale kvůli složité koordinaci mezi členskými státy byl termín několikrát odložen. Evropský parlament v roce 2019 přijal návrh, podle kterého by si každý stát mohl zvolit, zda trvale zůstane u zimního času (UTC+1), nebo naopak přejde na letní čas (UTC+2).

Prozatím se stále střídá. V roce 2025 dojde k návratu na zimní čas v říjnu. Pokud se EU nebo jednotlivé státy rozhodnou změnit režim, realitou by to mohlo být nejdříve v roce 2026. Do té doby je situace beze změny, ale možnost rozdílného výběru vyvolává otázky, jaké dopady by to mohlo mít.

Česko i Slovensko jsou dnes ve stejném pásmu, ale pokud by si jedno z nich zvolilo trvalý letní čas a druhé zimní, vznikl by mezi oběma státy hodinový posun. V praxi by se tak mohlo stát, že obyvatelé Břeclavi a Malacek, vzdálených jen pár kilometrů, by žili každý v jiném čase.

Rozdílný čas by zasáhl i mezistátní digitální systémy, například plánování online schůzek nebo softwarové kalendáře. , ...

Co by znamenal rozdílný čas pro Česko a Slovensko

Rozdílný čas by nejvíce zasáhl lidi, kteří pravidelně překračují hranice. Přeshraniční pendleři, kteří každý den dojíždějí za prací nebo do školy, by museli neustále přepočítávat začátky směn, rozvrh hodin či návaznost spojů. Už půlhodinové zpoždění vlaku dnes dokáže narušit denní režim, natož když by přibylo ještě posunutí hodin.

Velký problém by vznikl i v dopravě. Autobusové a vlakové jízdní řády by musely zohledňovat rozdílný čas, což by zvýšilo náklady a komplikace v plánování. Podobně by bylo nutné upravit i leteckou dopravu, která by se musela vypořádat s časovým posunem na tak krátké vzdálenosti.

Pro běžné občany, kteří žijí v příhraničních oblastech a denně navštěvují příbuzné, lékaře nebo další místa zájmu na druhé straně hranice, by to způsobilo trvalou potřebu sledovat dvě časová pásma. Připomínalo by to situaci, která dnes existuje mezi státy s větší geografickou vzdáleností, jenže tady by šlo o sousedy, kteří jsou historicky a kulturně úzce propojeni.

Rozdílný čas by mohl komplikovat i otevírací dobu obchodů a úřadů v příhraničních oblastech. , ...

Argumenty a nejistá budoucnost

Debata o zrušení střídání času se vede mezi politiky, odborníky a běžnými lidmi. Zastánci zimního času argumentují tím, že více odpovídá přirozenému biorytmu člověka. Ranní světlo podle nich podporuje zdravější spánek a snižuje riziko zdravotních komplikací. Naopak příznivci letního času oceňují delší večery a možnost využít více denního světla pro volnočasové aktivity.

Výzkumy navíc ukazují, že původní důvod střídání času, tedy úspora energie, už dnes není moc významný. Moderní technologie a změna životního stylu vedly k tomu, že úspory jsou minimální, někdy dokonce nulové. Naopak negativní dopady na spánek a zdraví jsou doložené.

Preference jednotlivých zemí se liší. Severské státy inklinují spíše k zimnímu času, zatímco jižní země často podporují letní režim. Česká republika ani Slovensko zatím oficiální rozhodnutí nepřijaly, protože EU stále čeká na koordinované řešení. Očekává se, že definitivní rozhodnutí by mohlo přijít nejdříve v druhé polovině tohoto desetiletí, realisticky někdy mezi lety 2027 a 2030.

Do té doby se střídání času nezmění. Přesto je jasné, že pokud se oba státy rozhodnou odlišně, může to přinést komplikace do normálního života, které dnes nikdo řešit nemusí.