Zateplení domu je základ úspor, jak ho ale udělat správně?

Zateplení domu hraje důležitou roli při úspoře za vytápění. Jak nadimenzovat zateplení tak, aby skutečně účinně plnilo svou funkci? Na co si dát pozor a jaké materiály zvolit? To vše v dnešním článku.

Zateplení neslouží jen k úspoře nákladů

Prostřednictvím kvalitního zateplení lze nemovitost účinně izolovat od okolí a zajistit tak uvnitř vyšší komfort, neboť se odstraní i hluk. Na zdech se nebudou moci rozvíjet plísně a celkově prodloužíme životnost nemovitosti.

Při správně realizovaném zateplení lze dosáhnout až 60% úspory nákladů. V průměru se úspora pohybuje však o něco níže, asi na 30 až 50 %. V zimě lze nejen ušetřit za vytápění, příjemné klima vznikne ve stavbě díky zateplení také během letních měsíců.

Jaký postup zateplování zvolit

Základem je zateplení vnějšího pláště budovy a střechy. Majitel by však neměl opominout ani zateplení podlah.

U zateplení vodorovných konstrukcí se v současné době velmi často používá tzv. foukaná izolace. Za velmi efektivní ji můžeme považovat hlavně u zateplení vazníkových krovů. Díky specifické technologii lze izolační materiál, jímž může být celulóza, minerální vata nebo dřevovláknitá izolace, vpravit i do hůře přístupných míst.

Aplikace je velmi jednoduchá a finančně nenáročná. V průměru se ceny v závislosti na použitém materiálu pohybují od 1 000 do 1 500 Kč/m³.

Při zateplení domu nezapomínejte ani výměnu oken, která mohou propouštět velké množství tepla

Zejména u starších objektů může docházet k výrazným tepelným ztrátám, proto se při realizaci zateplení doporučuje nepodcenit také výměnu oken a dveří. Nedostatečně izolující skla oken a dveře se mohou na výsledné tepelné ztrátě podílet až 88 %.

Které materiály se pro zateplování použít

Zateplování domu je složitější úkon, který neznamená jen přijít do hobby marketu, kde nakoupíme materiál a ten nalepíme. Zateplovacích materiálů na trhu existuje vícero a navzájem se liší svými vlastnostmi i pořizovací cenou.

Obecně lze za nejdůležitější parametr považovat tzv. tepelnou vodivost izolace. Značí se λ neboli lambda. Její jednotkou je [W/m.K]. Zjednodušeně řečeno tato vlastnost stanovuje, jak rychle bude patrné zahřátí o 1 °C na jedné straně při tloušťce 1 m na straně druhé. Prakticky to znamená, že čím nižší hodnota je, tím lépe materiál ve výsledku izoluje.

Nejběžnějšími izolačními materiály, které jsou v současnosti dostupné, jsou:

Tepelné izolace z polystyrenu se pro zateplení budov využívají už bezmála 50 let. Hlavním důvodem pro značné rozšíření tohoto materiálu je nízká pořizovací cena.

Difuzní odpor je však u tohoto materiálu vyšší. V praxi to může generovat problémy zejména u cihlových staveb, které „nedýchají“, což znamená vyšší riziko rozvoje plísní. Z těchto důvodů výrobci dodávají na trh perforované desky.

Grafitový polystyren je pokročilým typem moderního zateplovacího materiálu. Vyrábí se přidáním nanočástic grafitu neboli uhlíku.

Ten se přidává pro zlepšení tepelně izolačních vlastností, samotný výrobce konkrétně uvádí až o 20 %, pakliže se zachová shodná tloušťka zateplení. V Česku je tento materiál na trhu teprve krátce, jedná se ale již o jeden z nejpoužívaněj­ších.

Minerální vata

Zateplení minerální vatou je dalším často užívaným způsobem. Minerální vata je materiálem nehořlavým a vodoodpudivým. Zásadní předností je neorganický původ, vyrábí se ze skelných vláken, což znamená, že u minerální vaty nehrozí rozvoj plísní.

Má velmi dobré tepelně izolační i difuzní parametry. Minerální vata dovolí konstrukci „dýchat“, proto je použitelná pro většinu z nich. Rovněž zaručuje dobrý útlum hluku. Stále navíc patří k levnějším dostupným izolačním materiálům.

Typicky se využívá tento systém hlavně u panelových domů a v tuzemsku se jedná o jeden z nejužívanějších způsobů.

Coby materiál pro výrobu slouží polystyren, případně také minerální vata. Systém ETICS klade poměrně velký důraz na kvalitní provedení a na správně zvolenou kombinaci materiálů. Jinak hrozí nedostačující odvětrávání, a tím tedy i rozvoj plísní.

Dřevo patří k nejběžnějším přírodním izolačním materiálům. Izolace se vyrábí lisováním dřevěných vláken do desek.

Dřevo vyniká dobrými akustickými i tepelně izolačními vlastnostmi. Dřevovláknité desky také vynikají paropropustností. Coby alternativu ke dřevu lze také doporučit celulózu. Zde pro výrobu slouží recyklovaný papír.

Přizvěte si odborníka

Teprve na základě energetického auditu lze zodpovědně posoudit, zda pro nás má zateplení reálný ekonomický smysl. Nutné je zhodnocení projektové dokumentace, revizní zprávy i případných dalších stavebních úprav, které byly na domě provedeny.

Aby mělo zateplení správný efekt, musí se realizovat technicky správně. Zásadní chybou je například nevhodně upravený podklad, typickým problémem mnoha stavebníků je to, že tloušťku zateplovacího materiálu poddimenzují.

Z finančního hlediska je přitom podobný postup zcela neopodstatněný. Vezmeme-li v úvahu zateplení nejběžnějším polystyrenem a použijeme-li tloušťku 160 mm, 1 m² plochy nás vyjde na zhruba 1 100 Kč. Pokud použijeme tloušťku polystyrenu pouze 60 mm, stejná plocha v přepočtu bude stát v průměru 900 Kč.

Rozdíl v celkové sumě není nijak výrazný, rozdíl ve funkčnosti zateplení je však zcela neporovnatelný. Je nutné mít na paměti, že jakékoli opravy již realizovaného zateplení jsou komplikované a finančně náročné.

Zvolená tloušťka izolace se odvíjí od závazné normy ČSN 73 0540:2 tak, abychom dodrželi požadovaný součinitel prostupu tepla konstrukcí. A to u rekonstrukce dle Urec,20 = 0,25 W·m-2·K-1 a UN,20 = 0,30 W·m-2·K-1 v případě novostaveb.

Dále také musí splňovat požadavky vyhlášky č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov. Zároveň je nutné u konkrétního zateplovacího systému respektovat i doporučovaný technologický postup výrobce.

Jaká je návratnost investice do zateplení

Obecně se doba návratnosti investice do zateplení odvíjí od investované sumy a od reálné finanční úspory.

Základním parametrem, který bychom měli znát, je výpočet tepelné ztráty objektu (tedy stěny i stropu). Tu lze pak převést na reálnou spotřebu tepla za rok. Je však nutné si zároveň uvědomit, že musíme zahrnout do budoucí návratnosti také případné zvyšování cen energií.

V úvahu je nutné vzít rovněž celkovou životnost zateplení, která se při správném technologickém provedení pohybuje zhruba v rozpětí 25 až 30 let.

Ačkoli je návratnost individuální v závislosti na konkrétních podmínkách, v průměru se udává asi 10 až 15 let od realizace.

Dobu návratnosti investice do zateplení lze také zkrátit při využití dotačních titulů, které jej podporují – příkladem takové dotace je program „Nová zelená úsporám“, který je v tuzemsku velmi oblíbeným.

Dotace na zateplení rodinného domu

V současné době je díky programu Nová zelená úsporám možné získat i dotaci na zateplení rodinných domů stejně jako nákup solárních systémů, výměny oken a dveří či výměnu vytápění tedy kotlů za nové s nižšími emisemi.

Výhodou programu Nová zelená úsporám je jednoduché vyřízení dotací a velká úspěšnost žadatelů při splnění podmínek. Žádost o příspěvek na zateplení tak lze snadno vyřídit jak samostatně tak i s pomocí staveních firem, které zateplení současně i provedou.

Jak přesně zažádat o dotaci na zateplení lze zjistit přímo na webu programu, kde najdete i postup krok za krokem jak požádat.