Zasejte ji na jaře do květináče. Podle starých tradic může přinést lásku, štěstí i peníze 

Naši předkové příchod jara nepodceňovali­. Ověnčili ho spoustou zvyků, jako bylo například vynášení zimy v podobě Morany z vesnic. Své domy podrobili důkladnému úklidu a pozornost věnovali také první setbě. Některé rostliny, jako česnek nebo třezalka, měly nap­říklad ochránit domov a zajišťovat bezpečí, jiné zas do života přilákat po­zitivní aspekty. 

Symbol prosperity a slun­ce ze Severní Ameriky 

Mezi rostlinami vysazovanými „pro štěstí“ si zasloužila své čes­tné místo hlavně výrazně zbarvená letnička, která se také stala symbolem slunce. Slunečnice měla ve slovanských tradicích nejen od­hánět zlo, ale i přinášet dobrou úrodu. Má silný estetický dopad, díky čemuž dokáže okamžitě zlepšit náladu, ale ce­něná je i jako jedna z nejvýznamnějších plodin světa.

Za sluncem se neotáčejí všechny slunečnice, ale pouze mladé rostliny. , ...

I když je s naším územím neodmyslitelně spjatá, slunečnice roční (latinsky Helianthus an­nuus) má původ v Severní Americe, kde ji domorodci pěstovali už před zhruba 5 tisíci lety. Třeba Aztékové ji spojovali s bohem slunce a byla tak pro ně posvátná. Do Evropy se sice podívala poprvé až v 16. století, ale rychle se stala součástí zemědělství i ozdobou zahrad. 

Tahle květina dorůstající až 2 metrů má tuhý stonek posetý chloupky, které slouží jako ochrana před škůdci a ztrátou vody. Zdobí ho široké listy srdčitého tvaru, a hlavně nápadně velký žlutý „květ“ s t­mavým středem, kde dozrávají semena. Pěstuje se jako významná položka potravinového průmyslu, protože slunečnicový olej je tím nejpoužívanějším na světě, ale svůj význam má i z hlediska kos­metiky, zdraví a lé­kařství. 

Slunečnicová semínka se pak považují za superplodinu. Obsahují řadu důležitých vi­tamínů i minerálů jako například vitamin E, B1, B6 nebo folát, hoř­čík, mangan a selen. Na světě se jí ročně vypěstují desítky milionů tun a klíčovou roli má třeba i na Ukrajině, která ji dokonce považuje za svou národní květinu. 

Pro sílu a naději se otáčí za světlem

Jedním z nejzajímavějších rysů slunečnic je heliotropismus, díky kterému se jim dostává až o 10 % více energie ze slunce než ostatním květinám. Otá­čí se totiž směrem ke slunci, jehož pohyb od východu k západu během dne sledují. Platí to však jen pro mladé rostliny. Po dozrání už většinou slunečnice zůstávají otočené pouze směrem na východ. 

Právě tato jejich vlastnost představovala v tradicích sílu a naději. Slunečnice, která byla vysazena v blízkosti domu, měla jeho obyvatelům přinést dobrou energii a hojnost. Věří se ale také, že umí podpořit stálost a rodinnou stabilitu, což může mít původ v řecké mytologii. 

Tam najdeme příběh o nymfě Klyti­i, která se zamilovala do boha slunce Hélia. Ten ji ale lásku neopětoval, a tak 9 dní jen seděla a pozorovala ho, jak se pohybuje po obloze. Nakonec se sama proměnila ve slunečnici. Podle tohoto mýtu lze na slunečnici pohlížet i jako na reprezentaci vyšší pravdy, oddanosti a lásky. Tam, kde roste „světlo“, má totiž podle lidových představ růst i štěstí. 

Kultivar Teddy Bear dorůstá zhruba jen do půlmetrové výšky. , ...

Zasadit ji můžete i do květináče 

Abyste její energii vnesli do svého života, nemusíte mít za domem hned velké pole, dokonce ani zahradu. Existují totiž i zakrslé okras­né kultivary, které můžete bez obav vysadit do květináče. Jen volte hlubší nádoby, aby mohla slunečnice dostatečně zakořenit. Umístit ji pak můžete třeba na balkon. Mezi oblíbené patří například kul­tivar s roztomilým huňatým vzhledem, ke kterému odkazuje i jeho název „Teddy Bear“. Květ má kolem 15 centimetrů a celková výška rostliny se pohybuje jen od 30 d­o 60 centimetrů. 

Semínka sluneč­nic by se měla umístit do lehké propustné půdy nejdříve v břez­nu, ideálně v polovině dubna nebo nejpozdě­ji začátkem květ­na. Kromě pravidelné zálivky je pro tyto rostlinky stěžejní také dostatek světla a tepla. Možná vám tyto okrasné květiny nepřinesou osudovou lásku, jak slibují pověry, ale minimálně prozáří okolí vašeho domova čistě pozitivní barvou.