Japonská metoda ukládání potravin v lednici. Prodlužuje trvanlivost a snižuje plýtvání o 40 %

Slevy v supermarketech či výhodné akční nabídky nás často nutí nakupovat více, než vůbec potřebujeme. Lednice je pak plná potravin, které často nestíháme zkonzumovat. Problémem ale není pouze množství uložených potravin, ale i chaos, který ve většině lednic vládne. Celá lednice pak působí nepřehledně a při úklidu zjistíme, že se za trvanlivými omáčkami skrývaly jogurty, které už jsou ale dávno po datu spotřeby. Vzniká tak zbytečný odpad, kterému by se dalo snadno předejít. 

Plýtvání jídlem je velký problém vyspělých zemí , ...

Češi se snaží neplýtvat, ale jde jim to?

Podle několika výzkumů je objem potravinového odpadu v Česku přibližně 57 kilogramů na osobu za rok. Některé studie (například jedna provedená Masarykovou univerzitou v Brně) uvádějí ještě o něco méně. A ačkoliv se může zdát toto číslo už dostatečně vysoké, ve srovnání s jinými “vyspělými” státy jsme na tom poměrně dobře. Jen v Evropské unii se průměr pohybuje okolo 90 kilogramů potravinového odpadu na osobu za rok. Češi tak patří spíše k těm šetrnějším národům, i tak je ale vyhozených potravin zbytečně mnoho. 

Hlavní příčinou tohoto plýtvání je nadměrné nakupování potravin, ale i nevhodné plánování jejich spotřeby. Jde například o situaci, kdy člověk nakoupí balené uzeniny v akci. V obchodě jsou za skvělou cenu, která trvá pouze pár dní. Zákazník tak koupí pět balení pro celou rodinu, nicméně šunka má trvanlivost pouze týden. Ve finále pak polovina zakoupené uzeniny skončí v koši, protože má po datu spotřeby dříve, než ji vůbec stihne daná domácnost zkonzumovat. 

Nejde ale jen o to, že bychom jídla kupovali příliš mnoho. Často se potraviny v lednici zkrátka “ztratí”. Pokud člověk neví, co má jakou trvanlivost, a uloží to neuspořádaně do polic, může tyto potraviny při dalším nákupu opět zaskládat těmi čerstvými. Výsledkem je lednice plná prošlého jídla, které následně letí do koše. 

Kvůli nepořádku v lednici končí často zkažené potraviny v koši , ...

Japonská metoda má své kouzlo

Abychom vyhazovali co nejméně potravin, je důležité úplně změnit přístup k nakupování i ukládání potravin do lednice či spíže. Japonci jsou v tomto přeborníci a mají osvědčené metody, díky kterým lze omezit vyhazování jídla i o desítky procent. 

Zásadním krokem je mít v lednici i spíži pro každou konkrétní věc místo. Toto místo ale není náhodné. Například zeleninu vždy uložíme do zásuvky v lednici, která je k tomu přímo určená. Díky tomu vydrží déle, zachová si svěžest a navíc se neztratí mezi dalšími surovinami. Japonci se také snaží zeleninu uchovat co nejdéle čerstvou díky stabilní vlhkosti. Saláty a bylinky tak například balí do navlhčeného hadříku.

Dalším tipem z japonské metody je používání prodyšných – nebo žádných – obalů. Pokud například necháme ovoce v igelitovém pytlíku, nahromaděný ethylen způsobí rychlejší dozrávání a ovoce vydrží mnohem kratší dobu. Japonci proto vše skladují úplně bez obalu, nebo zabalené v bavlněném či mušelínovém hadříku. Do takové utěrky můžete uložit třeba i chléb, který díky tomu vydrží déle čerstvý a nehrozí ani jeho rychlé plesnivění. 

Velmi důležité je i uspořádání potravin tak, aby ty s nejdelším datem spotřeby byly vždy vzadu. Lednici tak kontrolujte při každém nákupu, potraviny dobře vytřiďte a do přední části polic uložte jídlo, které už je nutné sníst. Ukládáte-li si uvařené jídlo i na další dny, používejte transparentní krabičky. Pomáhá to se v lednici lépe orientovat.

FIFO princip jako trend TikToku

Možná jste už zaznamenali krátká videa, na kterých ženy po nákupu vyndají celý obsah lednice nebo spíže a teprve poté začnou nakoupené jídlo nebo potřeby do domácnosti ukládat. Na tomto je postavena metoda FIFO neboli “First In – First Out“, tedy “první dovnitř, první ven“. 

Tato metoda se vyplatí třeba i u trvanlivých potravin. Ve videích lze vidět, jak osoba odsype starší mouku, ovesné vločky, těstoviny nebo luštěniny na talířek, následně nasype do dózy nově zakoupenou surovinu, a teprve na ni opět přisype tu “starou”. Díky tomu se vždy jako první spotřebuje jídlo se starším datem spotřeby nebo to, které již skladujeme delší dobu.