Dělají to celé generace. Teď za to začaly padat milionové pokuty. Úředníci na Moravě přitvrzují

Když se dřív na podzim na dvoře rozvoněl kotel, byla to známka toho, že je úroda za námi a že v zimě nebude o štamprli nouze. Na Moravě se pálilo odjakživa. Někde v oficiální pěstitelské pálenici (lihovaru), jinde v kůlně nebo ve sklepě. Nikdo se tím moc nechlubil, ale všichni o tom věděli. Dnes už podobná samozřejmost neplatí. Celníci a krajské úřady spouštějí systematické kontroly a varují, že pokuty za nelegální pálení mohou dosáhnout milionových částek.

Zvyk, který přerostl v problém

Domácí pálení má na Moravě dlouhou tradici a na mnoha místech bylo považováno za součást regionální identity. Po generace si lidé předávali recepty, zkušenosti i vybavení, které v mnoha případech vznikalo svépomocí. Nikdo přitom nepřemýšlel o tom, že by mohl nějak zásadně porušovat zákon. Ale legislativa se v posledních letech zpřísnila a stát začal dohlížet na každý litr alkoholu, který se vyrobí mimo oficiální pálenice.

Domácí pálení patřilo mezi tradice zejména na Moravě , ...

Zákon totiž rozlišuje mezi pěstitelským pálením, které je povolené, a výrobou alkoholu načerno. Zatímco pěstitel může využít registrovanou palírnu a nechat si vypálit maximálně třicet litrů etanolu ročně, cokoliv mimo tento rámec už spadá pod nelegální činnost. Problémem je i samotné vlastnictví destilačního zařízení. Řada lidí totiž netuší, že takové zařízení je nutné oficiálně evidovat.

Celní správa v posledních měsících zaznamenala nárůst případů nelegální výroby alkoholu právě v menších moravských obcích. Většinou se jedná o rodinnou výrobu, kde si lidé chtěli jen vypálit pár litrů pro sebe a známé. Jenže během kontrol jsou mnohdy objeveny desítky i stovky litrů pálenky.

Co říká zákon?

Právní rámec domácího pálení určuje zákon č. 61/1997 Sb., o lihu, a také zákon o spotřební dani. Ty stanovují přesné podmínky, za jakých je možné vyrábět a skladovat alkohol. Ten, kdo pálí bez povolení, se vystavuje pokutě až do výše deseti milionů korun. Pokud se navíc prokáže, že alkohol byl určen k prodeji, může se věc překvalifikovat i na trestný čin krácení daně.

Za problematické úřady označují zejména situace, kdy lidé pálí takzvaně na objednávku nebo nabízejí vlastní pálenku na trzích a slavnostech. Takové jednání je z pohledu zákona jednoznačně podnikáním bez oprávnění. Sankce se pak mohou šplhat do statisíců, v krajních případech i výše. V posledních letech přibyly i kontroly skladů a sklepů, kde lidé uchovávají větší množství neoznačeného alkoholu.

Podle právních expertů bývá problém i v tom, že lidé nerozumí pojmu pěstitelské pálení. Myslí si, že když si vypálí alkohol z vlastního ovoce, je vše v pořádku. Tak to ale není. Pálení smí provádět pouze licencovaná pálenice, která odvádí spotřební daň a vede přesnou evidenci. Domácí destilace mimo tento systém je porušením zákona bez ohledu na množství.

Za pálení na černo vám hrozí vysoké sankce , ...

Morava pod drobnohledem úředníků

Zlínský a Jihomoravský kraj jsou nyní nejčastějším cílem kontrol, protože právě tady má domácí pálení nejsilnější kořeny. Z hlediska kontrolní činnosti jsou využívána i anonymní oznámení. Lidé, kteří mají podezření na nelegální pálení, se obracejí na celní správu nebo obecní úřad. Tyto podněty pak vedou k místním šetřením, často i s asistencí policie.

V obcích, kde kontroly probíhají a nějaké černé pálenice již byly odhaleny, mají občané rozporuplné pocity. Starousedlíci přiznávají, že se cítí rozpolceně. Na jedné straně rozumí potřebě dodržovat zákony, na druhé vnímají pálení jako součást moravské identity. To ovšem nic nemění na skutečnosti, že kdo pálí doma, riskuje postih, který může být pro mnoho rodin likvidační.