Velká změna: Oblíbená česká pochoutka bude mít novou recepturu. Češi jsou vytočení do běla

Zpráva o tom, že oblíbené české uzeniny budou muset změnit složení, vyvolala mezi spotřebiteli překvapení i nevoli. Někteří lidé nejsou naštvaní jen kvůli možné změně chuti, ale také proto, že mají pocit, že jim někdo sahá na tradici. Receptury, na které byli desítky let zvyklí, se totiž mají přizpůsobit přísnějším evropským pravidlům o používání potravinářských aditiv. Ve hře je tak otázka, jestli špekáček, jak ho známe, bude chutnat stejně i za pár let.

Proč se receptury mění?

Evropská unie dlouhodobě pracuje na zpřísňování pravidel pro používání aditiv. Cílem je snížit množství látek, které mohou mít negativní vliv na zdraví, například dusitany nebo některá barviva. Ta se v uzeninách využívala pro lepší vzhled, delší trvanlivost a typickou chuť.

Podle úřadů pro bezpečnost potravin ale mohou být při nadměrném užívání rizikové. Rozhodnutí tedy není namířeno proti české tradici, ale proti chemikáliím, které se v potravinách používají už desítky let.

Obavy o tradiční chuť

Když se mluví o změně receptur, lidé se logicky ptají: poznáme to na chuti? Odborníci se shodují, že chuť může být mírně jiná, ale dramatické rozdíly čekat nelze. Technologie výroby i postupy zůstanou stejné, jen některé přísady budou nahrazeny zdravějšími variantami. 

Mnohé české masokombináty už dnes nabízejí produkty bez konzervantů nebo barviv a spotřebitelé si jich cení právě pro jejich přirozenou chuť. Proto je pravděpodobné, že i po změně zůstanou špekáčky či klobásy takové, jaké je Češi znají.

Češi mohou být v klidu. Na recepturách tradičních uzenin se nic nezmění, jen v nich bude méně zdraví škodlivých látek. , ...

Pozitiva regulace aditiv

Pro spotřebitele přináší nové pravidlo i nesporné výhody. Méně aditiv znamená menší chemickou zátěž pro organismus. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) dlouhodobě upozorňuje, že kumulace některých látek může být riziková, zejména u dětí a citlivých osob.

Navíc se tím posiluje i trend zdravější výživy. Češi stále častěji hledají kvalitní potraviny s přírodním složením a regulace jim v tomto směru vychází vstříc.

Budou výrobci schopní na změny reagovat?

Otázka zní, zda jsou výrobci připraveni na změnu. Masný průmysl v Česku patří mezi významné zaměstnavatele a má silnou tradici. Podle vyjádření některých firem změna receptury nebude snadná, ale je zvládnutelná.

Výrobci se obávají spíše vyšších nákladů a toho, že bude nutné hledat nové dodavatele surovin. Z pohledu spotřebitele se ale očekává, že rozdíl bude minimální, ať už v chuti, nebo v ceně.

Reakce veřejnosti

Zákazníci reagují citlivě, protože uzeniny jsou spojeny s jejich každodenním životem i kulturními zvyky. „Když si představím, že by špekáček chutnal jinak než doposud, je to, jako kdyby se změnilo něco z mého dětství,“ říká pan Petr, který na sociálních sítích sdílel obavy.

Odborníci však uklidňují, že obavy jsou zbytečné. Změny v recepturách budou minimální a většina lidí je ani nepozná. Chuť tradičních výrobků totiž nevytvářejí aditiva, ale maso, koření a postup výroby.

Jak se vyznat v novém označení?

Spotřebitelé by obecně měli věnovat větší pozornost etiketám. Pokud na obalu uvidíte kratší seznam složek, jde často o známku vyšší kvality. Naopak zbytečně dlouhé seznamy s mnoha „éčky“ už dnes na pultech ubývají. Podle odborníků by si lidé měli zvykat na to, že méně chemie znamená více přirozenosti. Méně složek na obalu ale neznamená menší kvalitu. Právě naopak.

Čtete si složení masných výrobků? Co nejméně aditiv je známkou kvalitní uzeniny. , ...

Změna jako šance

Přestože se část spotřebitelů obává, že přijde o chuť, na kterou byli zvyklí, ve skutečnosti se jedná o příležitost posunout tradiční české potraviny směrem k vyšší kvalitě. Očekává se, že výrobci přijdou s inovacemi, které zachovají tradiční receptury a zároveň splní přísnější normy.

Dlouhodobě to může posílit i pověst českých uzenin na evropském trhu. Produkty bez nadbytečných aditiv totiž stále více vyhledávají i zahraniční zákazníci.

Tradice versus moderní přístup

Debata o změně receptur českých uzenin ukazuje střet dvou světů, tradice a moderního přístupu k potravinám. Jedni se bojí ztráty „pravé chuti“, druzí vidí příležitost pro zdravější životní styl. Pravda je nejspíš někde uprostřed: české uzeniny se neztratí, jen budou o něco čistší. Jak dodává jeden z řezníků pan Pavel: „Chuť tradice není v aditivech, ale spíše v kvalitě surovin a v samotném receptu, který se v českých řeznictvích předává z generace na generaci.“