Češi při výběru dodavatele elektřiny naletí na dynamické tarify a pak platí tisíce navíc. Expert radí, jak nenaletět

Spotové nebo také dynamické tarify se jednoduše odvíjejí od aktuálních cen na denním trhu, který v České republice organizuje společnost OTE. Evropský trh v roce 2025 přešel na kratší obchodní intervaly a cena se na spotovém trhu stanovuje každých 15 minut. Záměrem je, aby trh co nejpřesněji reagoval na reálné křivky výroby a spotřeby elektřiny. Může to mít své výhody, ale také přinést překvapivě nevýhodnou cenu elektřiny.

Není to pro každého

Zákazník nemá fixní cenu elektřiny a na rozdíl od domluveného ceníku předem neví, kolik za svou měsíční spotřebu ve finále zaplatí. Cena tzv. silové elektřiny se neustále mění, tvoří a upravuje na základě výkyvů počasí, aktuální výroby fotovoltaických elektráren a chodu průmyslu. Podle údajů společnosti E.ON dodavatel energií k této tržní komoditní ceně přidává už pouze svou fixní marži. Státem regulované distribuční poplatky stanovené Energetickým regulačním úřadem pak zůstávají stejné jako u smluv s garantovanou­ cenou.

Atraktivita takového tarifu tkví především v situacích, kdy má energetická síť pravidelně nadbytek elektrické energie a ceny klesají na absolutní minimum. Děje se tak pravidelně v jarních a letních měsících okolo poledne, kdy začnou fotovoltaické elektrárny po celé Evropě doslova chrlit obrovské množství elektrické energie do přenosové soustavy, ale reálná poptávka domácností a firem je v tu dobu nízká. Během těchto intervalů cena spotové elektřiny strmě klesá a často se dostává i do záporných hodnot, které v extrémech dosáhly i –224 eur za megawatthodinu (MWh). Zákazníci se tak nechají zlákat právě nabídkou těchto dnů a mnohé marketingové materiály zdůrazňují především tyto situace. Pro některé domácnosti s chytrým průběhovým měřením se tato nabídka vyplatit může, obecně to tak ale není.

Odečty elektřiny a následné vyúčtování je někdy nepříjemným překvapením. , ...

Kde je hlavní problém

Největší finanční past je ukryta pro domácnosti, které nedokáží svou spotřebu flexibilně řídit. Běžný denní rytmus většinou funguje tak, že se lidé ráno probudí, začnou vařit kávu, svítit a ohřívat vodu. Odpoledne se vrací domů a zapínají varné desky, sporáky, pračky a televizory. Jenže přesně v těchto ranních a večerních špičkách solární energie chybí, celková spotřeba roste a poptávka žene spotové ceny na energetické burze strmě nahoru.

Domácnost, která nedokáže řídit odběr energeticky náročných spotřebičů, nabíjení elektromobilu nebo má zavedené klasické denní rutiny, na dynamickém produktu pravděpodobně prodělá. Dokonce i řada velkých dodavatelů domácnosti před produkty vázanými na spotovou cenu varuje a vůbec je nedoporučuje. Při porovnání celkových výdajů za elektřinu mají klasicky fungující domácnosti s tímto tarifem ve výsledku výdaje vyšší a doporučuje se jim proto zafixování ceny.

Jak to vypadá v praxi

Pro přesnou ilustraci lze použít scénář chladného zimního podvečera. Nízké teploty a tma znamenají nulovou výrobu solárních panelů a také vysoké požadavky na vytápění. Burzovní cena na denním trhu OTE může v takové špičce vystřelit i na hodnoty převyšující 560 EUR za MWh, což v přepočtu znamená asi 14 Kč za jednu kilowatthodinu pouhé silové složky elektřiny. Zákazník se spotovým tarifem v tu chvíli zapne troubu a rychlovarnou konvici a tím vytvoří nárazový odběr o příkonu 6 kilowattů.

Za pouhou hodinu běžného chodu může taková domácnost zaplatit i přes 80 Kč čistě za energii a k tomu je třeba ještě připočítat poplatky za distribuci. Naopak standardní zákazník s tříletou fixací má ceny stálé a smluvně garantované například na 3,20 Kč za kilowatthodinu. V praxi tak domácnost fungující s dynamickým tarifem může pouze během několika neřízených zimních dnů ztratit veškeré domnělé úspory, které se jim podařilo shromáždit v letních měsících. U rodinných domů pak mohou rozdíly dělat i desítky tisíc korun ročně.