Domácnosti mohou ušetřit za energie. Tlak Česka zabral, Brusel ustupuje od přísných regulací
České vládě se s pomocí dalších členských států Evropské unie podařilo přesvědčit Evropskou komisi, aby navrhla odklad části metanového nařízení. Od 1. ledna 2027 měly původně vstoupit v platnost první zásadní povinnosti pro dovozce fosilních paliv (ropy, plynu a uhlí) do EU. To se však nakonec nestane.
Metanové nařízení bude omezeno. Vzhledem k obavám o energetickou bezpečnost a komplikovanost vykazování u zahraničních dodavatelů navrhla Evropská komise (EK) roční odklad platnosti části nařízení, která se týká povinností dovozců fosilních paliv ze zemí mimo EU. To se nově posune z ledna 2027 na leden následujícího roku. Tuto iniciativu výrazně prosazovala Česká republika společně s dalšími unijními státy. Vláda v čele s Andrejem Babišem (ANO) tak ve středu mohla oznámit, že česká iniciativa přinesla výsledky.
ČR uspěla při prosazování dostupných energií
Jak informuje Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), Česká republika dosáhla významného vyjednávacího úspěchu při prosazování dostupných energií a ochraně domácího průmyslu. EK totiž navrhla o rok odložit klíčové povinnosti pro dovozce fosilních paliv podle metanového nařízení, které je oficiálně známé jako Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1787. Děje se tak nejen kvůli tlaku Česka, ale také dalších zemí, které jsou členskými státy EU. Ty varovaly před riziky pro dodávky plynu a ropy do Evropy.
„Evropská komise proto přijala návrh na odklad provádění konkrétních ustanovení nařízení EU o metanu týkajících se dovozců o jeden rok, aby zmírnila tlak na evropský průmysl a vnitrostátní správní orgány. Navrhovaná cílená změna se týká povinností v oblasti monitorování, podávání zpráv a ověřování pro dovozce zemního plynu, ropy a uhlí. Týká se rovněž ustanovení týkajících se podávání zpráv o požadavcích na intenzitu metanu pro dovozce i výrobce z Unie,“ vysvětlila v dnešním tiskovém prohlášení sama Evropská komise.
MPO uvádí, že za úspěchem stojí koordinovaná práce české vlády, Ministerstva průmyslu a obchodu a Stálého zastoupení České republiky při Evropské unii. Pro svůj požadavek totiž postupně získaly i další země. „Tohle je důležitý výsledek pro Českou republiku. Naše firmy potřebují dostupné energie, aby mohly vyrábět, investovat a dávat lidem práci. Domácnosti před zimou nemohou zůstat bez plynu. Nemůžeme připustit, aby jim Evropa situaci ještě zhoršovala pravidly, na která dodavatelé nejsou připraveni,“ uvedl ve středu premiér Andrej Babiš.
Co se s nařízením bude dít nyní?
Odklad dává členským státům EU více času na přípravu proveditelných pravidel a omezení nejistoty. Návrh ovšem ještě musí schválit rada EU a Evropský parlament (EP). Česká vláda přesto uvádí, že i nadále podporuje snižování emisí metanu a požaduje, aby evropská pravidla byla v praxi splnitelná a respektovala bezpečnost dodávek i potřeby průmyslu. Tento krok má přitom pomoci zabránit prudkému růstu cen pohonných hmot, plynu a ropy na evropském trhu. Aktuálně benzin i nafta opět zdraží, v nejbližší budoucnosti by se to ale dít nemuselo.
Metan v atmosféře zůstává problémem
Metan nezůstává v atmosféře Země tak dlouho jako oxid uhličitý, ale podle vědců má daleko větší potenciál globálního oteplování (global warming potential, GWP). Proto jsou schvalována opatření, která mají výrazně snížit emise metanu v energetickém sektoru. Přibližně 30 procent těchto emisí totiž pochází z fosilních paliv. Mezi další lidské zdroje patří skládky, odpadní vody a chov hospodářských zvířat. Kvůli dalším opatřením by ostatně mohlo podražit hovězí a vepřové maso. Část metanového nařízení se každopádně odkládá, ale přítomnost metanu v atmosféře bude i nadále nutné řešit.





Sledovat v Google Zprávách















































