Zaměstnavatelé zneužívají naivity Čechů a pod záminkou zkušební směny je nechávají dřít zadarmo. Uchazeč může požadovat peníze i zpětně

Má to však háček, protože ne vždy je zaměstnavatelé uplatňují výhradně k tomuto účelu. Některé společnosti zkušební směny zneužívají, a to tím způsobem, že nechají uchazeče pracovat například v restauraci, obchodě nebo jiném provozu bez následné finanční odměny. Poté mu oznámí, že nebyl přijat a na další směnu pošlou nového zájemce. Neustálým opakováním tohoto postupu získávají bezplatnou krátkodobou výpomoc, aniž by musely uzavírat jakoukoliv smlouvu nebo platit odvody. Dobrou zprávou pro samotné uchazeče je, že podobný postup může být v rozporu s českými právními předpisy. V některých případech mohou podvedení uchazeči požadovat dokonce i zpětné proplacení zkušební směny. 

Zaměstnavatelé mohou zneužívat zkušební směny 

Zaměstnavatelé mohou v rámci výběrového řízení ověřovat praktické schopnosti uchazečů. Zákoník práce však nezná institut neplacené zkušební směny. Pokud uchazeč vykonává běžnou práci podle pokynů zaměstnavatele, může už jít o závislou práci, která musí probíhat v pracovněprávním vztahu a za odměnu.

Jelikož při pohovoru není vždy možné poznat, jak se uchazeč orientuje v samotném provozu, jak komunikuje s ostatními pracovníky, klienty nebo zákazníky a jestli zvládá nastolené pracovní tempo, tato možnost je pro mnohé společnosti velmi praktická. Velmi často ji využívají například firmy, které působí v gastronomii, službách nebo maloobchodu. 

Problém nastává v okamžiku, kdy se z krátkého praktického testu stane plnohodnotná pracovní směna, ve které zájemce o práci například celý den připravuje objednávky, samostatně obsluhuje hosty, doplňuje zboží nebo pracuje na pokladně stejně jako všichni dlouhodobí zaměstnanci. Společnost, u které se fyzická osoba uchází o práci, tímto získává užitek z vykonávané činnosti, aniž by za ni poskytovala odpovídající finanční odměnu. 

Se zkušebními směnami se můžete setkat například v gastronomii. , ...

Z jakých důvodů lidé na neplacenou práci přistupují? 

Hlavním důvodem bývá ve většině případů snaha získat zaměstnání. Mnozí uchazeči se zkrátka obávají, že jakmile odmítnou zkušební směnu, o pracovní příležitost automaticky přijdou. Tato obava se v praxi týká především lidí, kteří potřebují co nejrychleji získat příjem, čerstvých absolventů nebo jiných osob, které za sebou nemají dostatečnou praxi. Tito lidé jsou na trhu práce často v nevýhodném postavení, a tak přistupují i na podmínky, které pro ně nejsou výhodné. 

Dalším faktorem může být rovněž nedostatečná informovanost. Jestliže zaměstnavatel hovoří o několikahodinové zkušební směně jako o zcela běžné součásti náborového procesu, zájemce o práci si jednoduše nemusí uvědomovat, že rozdíl mezi krátkým praktickým testem a odpracováním celé směny je z legislativního hlediska naprosto zásadní. 

Jak na tuto problematiku nahlíží zákoník práce? 

V českém zákoníku práce se pojem „zkušební směna“ vůbec nenachází. Podle § 2 a § 3 zákoníku práce musí být závislá práce vykonávána v pracovněprávním vztahu. Jde o práci vykonávanou osobně, jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů a ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti. Za vykonanou práci zaměstnanci přísluší mzda, plat nebo odměna. Pracovněprávní vztahy mohou vzniknout pracovní smlouvou, dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti. Tyto smlouvy přitom podléhají velmi přísným kontrolám ze strany Státního úřadu inspekce práce. 

Je pravda, že zákoník práce připouští ověření uchazečových schopností prostřednictvím praktického úkolu. Situace, kdy potenciální zaměstnanec vykonává běžnou pracovní činnost a plní povinnosti, které podniku přinášejí reálný užitek, však již překračuje rámec pouhého testování. 

To mimo jiné znamená, že tuto činnost není možné automaticky prohlásit za bezplatnou čistě z toho důvodu, že uchazeč ještě nebyl oficiálně přijat. Jinými slovy platí, že zájemce o práci má nárok na odpovídající odměnu. 

Uchazeč může požadovat peníze i zpětně: Jak je získat? 

V situacích, v nichž uchazeč odpracoval běžnou směnu a zaměstnavatel mu za ni odmítá zaplatit, je možné hledat oporu v zákoníku práce. Vyžaduje to ovšem aktivní přístup. 

Klíčovým předpokladem pro úspěšné uplatnění nároku je schopnost doložit důkazy o tom, že k výkonu pracovní činnosti skutečně došlo. Může jít například o e-mailovou komunikaci, SMS zprávy, fotografie nebo svědectví jiných pracovníků. 

V krajních případech mohou uchazeči podat podnět na Státní úřad inspekce práce. K tomuto účelu lze využít Portál inspekce práce.