Nechci pracovat do 65. Raději žiju v malém bytě a neutrácím, ale rodiče mě označují za člověka bez ambicí

Starší generace má někdy na život zcela odlišný pohled než část mladších lidí. Pro dnešní padesátníky či šedesátníky byly právě kariérní postup, vyšší plat a vlastní dům důkazem, že se člověku daří. Část dnešních dvacátníků a třicátníků však začíná životní úspěch měřit jinak. Místo závratné sumy na účtu pro ně například může být cennější volný čas a dosažení určité svobody. 

Kariéra nemusí být pro všechny známkou životního úspěchu

Z globálního průzkumu Deloitte prováděného v loňském roce mezi více než 23 tisíci příslušníky generace Z a mileniálů ve 44 zemích vyplynulo, že pouze 6 % příslušníků generace Z považuje dosažení pozice ve vrcholovém vedení za svůj hlavní kariérní cíl. Neznamená to, že by automaticky všichni mladí lidé nebyli ambiciózní. Častěji se například chtějí soustředit na lepší rovnováhu mezi prací a osobním životem než šplhání po kariérním žebříčku. 

Požadavky se u každé generace liší

Podle studie Ipsos Karian & Box 2024 je mzda důležitým faktorem prakticky pro všechny generace při rozhodování o změně zaměstnavatele. V rámci jednotlivých generací se však liší to, jaké benefity zaměstnanci oceňují nejvíce. Zatímco pro generaci Baby Boomers (lidé narození mezi roky 1946 až 1965) není důležitá flexibilita, prostor pro rozvoj nebo firemní akce, generace Z se k tomu staví zcela odlišně. Tito lidé (narození v letech 1995 až 2014) chtějí flexibilní pracovní dobu a často i možnost pracovat odkudkoliv. Kromě toho mladí lidé více touží po školeních a možnostech růstu v rámci firmy. 

Nelze tedy tvrdit, že by mladé generaci na penězích nezáleželo. Peníze však pro ně rozhodně nejsou jediným měřítkem dobrého povolání. 

Pro mladou generaci je v práci důležitá flexibilita , ...

Je problém nemít žádné ambice?

Ačkoliv se ve společnosti najdou lidé, kteří mají své životní cíle a jasně dané ambice, stejně tak existují lidé, kteří nic takového nepozorují. V tematické diskuzi na Redditu uživatelé sdíleli svůj pohled na situaci, kdy člověk žádné větší ambice nemá. „Každý člověk potřebuje pro své mentální zdraví nějaký svůj „úděl“ (proto je mezi věřícími tak málo depresí), jestli sis našel svůj úděl třeba v čase s rodinou namísto materiálního zisku, není na tom nic špatného,“ zmínil jeden z diskutujících. 

Zatímco vrstevníci mohou řešit výši platu, koupi nemovitosti, cestování do exotických zemí a kariéru, daný člověk může být spokojený s klidnější prací a životem v nájmu. „Radši budu mít klid ve skromném životě než se honit a stresovat a nemít na nic čas. Víc peněz = větší životní náklady,“ podotýká další z uživatelů. 

Mladí lidé na vlastní bydlení často nedosáhnou

Důvodem, proč mladí lidé často dávají přednost bydlení v nájmu, může být jednoduše ekonomická stránka věci. Podle průzkumu Broker Consulting je vlastní nemovitost důležitá pro 83 % lidí ve věku 18 až 30 let. 

Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl se k závěru průzkumu vyjádřil: „Vlastní cihla je pořád v Česku zásadní a pevný životní cíl, který mladší generace přebírají od starších. Odporuje to tvrzením mnohých, že sloveso ‚vlastnit‘ bude pro mladší generace už jen zbytečná veteš a že všichni budou chtít už jen vše navzájem sdílet.“

Aktuální Index prosperity z října 2026 uvádí, že na pořízení průměrného bytu v Česku je potřeba zhruba 13,3 ročního platu, což je podle jejich srovnání nejhorší výsledek v EU. I to může být jeden z důvodů, proč 58 % Čechů do 30 let bydlí alespoň částečně s rodiči.