Vláda se rozhodla koupit ČEZ a prozradila, jak to ovlivní účty za elektřinu v českých domácnostech
Jedním z plánů aktuální vlády Andreje Babiše je převzetí kontroly nad výrobní částí firmy ČEZ. Toto zestátnění má přinést hned několik výhod.
Rozhodnutí vlády má své příznivce i odpůrce. Vládní opozice například zmiňuje kritiku kvůli možným dopadům na státní rozpočet i budoucí dividendy. Podle ministra průmyslu Karla Havlíčka však má celý proces začít už letos a trvat by měl přibližně dva a půl roku.
K čemu má zestátnění sloužit
Oblast energetiky se v čase proměnila. Podle ministra Karla Havlíčka nese stát při výstavbě zdrojů klíčové riziko, minoritní akcionáři ČEZu mají garantovanou návratnost. Toto zestánění přitom nemá sloužit k trvalému zlevňování elektřiny, ale spíše k získání větší manévrovací schopnosti v krizích a během výstavby nových zdrojů.
Havlíček podotknul, že evropská energetika přestala být skutečným trhem. Nové zdroje, ať už jde o jádro, nebo plyn, vznikají pouze s garancemi státu, a ten rovněž přebírá významnou část investičního rizika. V takovém uspořádání nedává logiku, aby stát ponechával klíčovou infrastrukturu v systému, kde se výnosy rozdělují i mezi minoritní akcionáře.
Stát by se tak měl stát jediným vlastníkem
, ...
Stát by byl jediným majitelem ČEZu
Aktuálně stát drží v ČEZu zhruba 70 % akcií. Zbývající část vlastní minoritní akcionáři. Tím, že by stát odkoupil podíl minoritních akcionářů, by se stal jediným majitelem společnosti.
Celková cena by se podle Havlíčka měla odvíjet od konkrétní ceny akcií v dané době. V minulosti ale zmínil, že by toto zestátnění mohlo stát zhruba 250 miliard korun.
Současná opozice plán neschvaluje. Zdůrazňuje, že tento krok bude mít výrazný dopad na zadlužení firmy a také pro státní rozpočet, jelikož by ČEZ nevyplácel dividendy ze zisku. Bývalý ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček za STAN proto uvedl, že rozhodnutí nedává ekonomický smysl.
Odkupem by se zpřehlednila struktura společnosti a stát by získal širší prostor k rozhodování a realizaci kroků, které aktuálně jako pouhý většinový akcionář uskutečnit nemůže. Pro investory by pak tato změna znamenala, že by obdrželi přesně to, co bylo jejich očekáváním, tedy odpovídající zisk.
Konkrétní informace známy nejsou
Konkrétní model výkupu akcií, který vláda plánuje použít, Havlíček neupřesnil. Stejně tak ani nezmínil, jaké konkrétní kroky stát v souvislosti s tím plánuje podnikat. Všechny tyto informace jsou totiž kurzotvorné.
Manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler uvedl, že dopady vládního rozhodnutí ČEZ musí pocítit. Navržené řešení formou rozsáhlého odkupu akcií, kdy by společnost použila vlastní hotovost a případně si půjčila na dluhopisovém trhu, by vedlo k navýšení zadlužení ČEZ. Z ČEZu by se tak podle něj mohla stát méně stabilní firma a zhoršil by se její profil. Je ale pravda, že zadlužení státu by se nezvedlo.
Další možnost pak spočívá v tom, že by byl odkup realizován ze státní pokladny, což by státní rozpočet zatížilo nad rámec plánovaného deficitu.
Celý proces by měl být zahájen již letos
, ...
Jedním z cílů vlády je zlevnit energie
Jednou z hlavních priorit aktuální vlády je také pracovat na zlevnění energií, k čemuž mají pomoct změny v emisních povolenkách. Premiér Andrej Babiš podotknul, že podle predikce Evropské komise z roku 2020 měla být v roce 2025 cena emisní povolenky 26,50 eur za tunu oxidu uhličitého (CO2). Průměr byl ale 87 eur.
Emisní povolenky se tak staly předmětem spekulací a Evropská unie kvůli nim ztrácí konkurenceschopnost vůči jiným regionům. Systém obchodování s emisními povolenkami byl zaveden již v roce 2005 a vztahuje se zejména na energetiku, leteckou dopravu a energeticky náročný průmysl. Podniky musí na každou vypuštěnou tunu oxidu uhličitého odevzdat odpovídající povolenku.
