Vědci odpočítávají čas do nejdelšího úplného zatmění Slunce za desítky let. Den se na více než 6 minut promění v noc

V Evropě a okolí (zejména v severní Africe a na Blízkém východě) proběhne 2. srpna 2027 jedno z nejdelších úplných zatmění Slunce tohoto století. V bodě největšího zatmění bude totalita trvat působivých 6 minut a 23 sekund. Je to ostatně nejdelší doba naprostého zmizení sluneční kotouče z oblohy od roku 2009, kdy bylo v Číně ještě o 16 sekund delší. Výjimečné ovšem bude hlavně tím, že do roku 2114 žádné delší zatmění Slunce vědci neočekávají. Půjde tedy o mimořádnou událost.

Odkud bude zatmění nejlepší pozorovat?

Na většině území Evropy bude zatmění v příštím roce pozorovatelné jen částečně (zhruba okolo 54 procent). Výjimku bude činit úplný jih španělské Andalusie, která je součástí takzvaného pásu totality, což je úzký pás Země, z něhož je možné pozorovat úplné (totální) zatmění. Nejlepší pozorování budou ovšem nabízet oblasti mimo evropský kontinent. Této události se ostatně někdy říká „Velké severoafrické zatmění“. Ideální podmínky tedy budou panovat nedaleko a pozorování půjde spojit třeba s letní dovolenou.

Optimálními místy ke sledování totality budou Egypt, Tunisko, okolí Gibraltarského průlivu (Maroko, Španělsko) a určité části Blízkého východu (města Džidda a Mekka v Saudské Arábii). Vůbec nejlepším místem bude oblast jihovýchodně od egyptského Luxoru. Právě zde bude totiž úplné zatmění trvat 6 minut a 23 sekund. Výhodou pro pozorování má být i skutečnost, že se zatmění odehraje v době, kdy Slunce bude velmi vysoko na obloze. U Luxoru proběhne zhruba mezi 13:02 až 13:08.

Jaké bude pozorování z České republiky?

Pro pozorovatele z Česka půjde ve skutečnosti o něco méně výraznou událost, než jakou bylo letošní zatmění Slunce, ke kterému došlo 12. srpna. U nás se každopádně napřesrok odehraje v dopoledních hodinách, kdy se Měsíc poprvé dotkne slunečního kotouče v 10:15. Maximální fáze nastane v 11:15:32 a zatmění skončí ve 12:18. „V maximu se Měsíc zanoří do 51,5 % průměru slunečního disku a bude zakryto 41,66 % viditelného povrchu Slunce,“ uvádí web Astro.cz, tedy portál České astronomické společnosti.

Jak se připravit na sledování zatmění? Především si je třeba nachystat ochranu očí, tedy speciální brýle či filtry. Pokud ovšem chcete zabavit děti, speciální pomůcky na pozorování zatmění si můžete vyrobit i sami.

Při pozorování zatmění Slunce si je třeba chránit zrak , ...

Nejdelší úplné zatmění Slunce v historii

Délka úplného zatmění Slunce je limitována. Roli v tom hrají rychlosti a vzdálenosti ve Sluneční soustavě. Limitujícími faktory jsou velikost Měsíce či rychlost rotace Země. Nejdelší úplné zatmění naší hvězdy tak může trvat maximálně 7 minut a 32 sekund. V příštím roce tedy bude jen o 69 vteřin kratší. V Guinnessově knize rekordů je jako vůbec nejdelší úplné zatmění z moderní historie uváděna událost z 20. června 1955, kdy byla totalita pozorována západně od Filipín celkem 7 minut a 8 sekund.

Věda zná ovšem ještě delší úplné zatmění z doby, která není z hlediska historie Země zase tak dávná. NASA spočítala, že 15. června roku 743 před naším letopočtem trvala totalita v Indickém oceánu u pobřeží Keni a Somálska 7 minut a 28 sekund. Země se však „brzy“ dočká ještě delšího úplného zatmění, byť se to nikoho z našich současníků týkat nebude. 16. července 2186 má totalita trvat dokonce 7 minut a 29 sekund. Půjde jej přitom pozorovat zhruba uprostřed Atlantského oceánu.

Naše hvězda se může ve skutečnosti ztratit z oblohy na mnohem delší dobu, což se v historii také stalo a na Zemi to kompletně změnilo život. V 6. století například Slunce „zmizelo“ z oblohy na 18 měsíců.