Při vytápění domu dodržujte pravidlo 21–18–16. Jinak vás topení může stát zbytečně tisíce korun navíc

Ačkoliv otázka rostoucích cen energií rezonuje s naprostou většinou domácností, málokteré z nich se snaží problém řešit na své straně. Přitom podle expertů platí, že snížení teploty o jediný stupeň Celsia znamená úsporu nákladů na vytápění zhruba o šest procent. Jakmile si na to tedy začnete dávat pozor, můžete ušetřit klidně i stovky korun. 

Co konkrétně pravidlo 21–18–16 říká? 

Klíčovou podstatou pravidla 21–18–16 je rozlišení teploty v jednotlivých místnostech podle jejich konkrétního využití a doby, kterou v nich lidé tráví. Konkrétně poučka říká, že obývací pokoj a další místnosti, ve kterých lidé tráví většinu aktivního času, si zaslouží vytápět na 21 stupňů Celsia. Ačkoliv někteří lidé preferují vyšší teploty, z pohledu většiny odborníků nejsou vůbec nutné a zbytečně natahují útraty za vytápění. 

Pokud jde o ložnici, v ní byste teplotu měli držet na hranici 18 stupňů Celsia. Lidské tělo totiž při spánku přirozeně snižuje svou teplotu o 1–2 stupně, přičemž chladnější prostředí podporuje kvalitnější spánek a hlubší odpočinek. Někteří experti doporučují pohybovat se s teplotou v ložnici spíše k 16 stupňům, jiní doporučují spíše 19 až 20, ovšem nad tuto hranici již může docházet ke zhoršení kvality spánku. 

Zbývající hodnota 16 stupňů je pak určena pro méně využívané místnosti. Typickým příkladem jsou chodby, předsíně, komory, sklepy a další místnosti určené pouze pro krátkodobý pobyt. Důležité je však podotknout, že by teplota na žádném místě v domě neměla klesnout pod 15 °C, protože v takových případech hrozí riziko kondenzace vlhkosti na stěnách a následný vznik plísní. 

Proč rozlišovat teploty podle místností? 

Zcela zásadní vlastností pravidla 21–18–16 je, že respektuje různou intenzitu využívání jednotlivých místností, čímž výrazně snižuje celkové náklady na vytápění bez jakéhokoliv dopadu na komfort. Majitelé chytrých termostatických hlavic přitom potvrzují, že individuální řízení teplot podle místností může přinášet úsporu v rozmezí 10 až 20 procent oproti univerzálně nastavené teplotě pro celý byt. 

Úspora na energiích ale není ani zdaleka jediným důvodem – různé teploty jsou dobré i pro zdraví. Vědecké studie opakovaně ukazují, že optimální teplota pro spánek je mezi 16–19 °C a jakmile je vyšší, dochází k narušení hlubokého spánku, častějšímu nočnímu buzení i vyšší únavě přes den. Naopak třeba v obývacím pokoji lidé tráví dost času, ale často nejsou fyzicky aktivní – třeba jen koukají na televizi, čtou nebo večeří, a tedy vyžadují vyšší teplotu. 

Přechodem k pravidlu 21–18–16 ušetříte tisíce korun 

Odborníky propagované pravidlo říká, že snížení teploty o 1 °C znamená úsporu cca 6 % nákladů na vytápění. Tuto poučku zmiňoval například projekt Chytrá volba Ministerstva průmyslu a obchodu a v praxi se potvrdilo, že platí u naprosté většiny českých domácností. Pokud vezmeme modelovou situaci, kdy domácnosti vytápí celý dům na 24 °C, mohou aplikací pravidla ušetřit opravdu výrazně. Konkrétně by to znamenalo následující: 

• Obývací pokoj: ze 24 na 21 °C = snížení o 3 °C = úspora 18 %

• Ložnice: ze 24 na 18 °C = snížení o 6 °C = úspora 36 %

• Nevyužívané místnosti: ze 24 na 16 °C = snížení o 8 °C = úspora 48 %

Celková úspora se tedy může všehovšudy vyšplhat až na 20–30 % celkových nákladů na vytápění. Pro průměrný český rodinný dům s ročními náklady na vytápění mezi 40 a 50 tisíci korun to znamená roční úsporu klidně 8–15 tisíc korun bez jakékoliv dodatečné investice, pouze změnou chování a aplikací pravidla 21–18–16. 

Při snížení teploty během nepřítomnosti by teplota neměla klesnout pod 15 °C, aby se předešlo kondenzaci vlhkosti a vzniku plísní. , ...

Jak snížit teploty v době nepřítomnosti? 

Pokud chcete účty za energie co nejvíce optimalizovat, není od věci ani správné nastavení teploty v situacích, kdy se chystáte být krátkodobě mimo domov – ani zdaleka totiž neplatí, že čím nižší teplota, tím lépe. Jestli odjíždíte pryč jen na víkend, dává smysl v celém domě snížit teplotu někam k 18 °C. Zpětné zahřátí domu je na takto krátký pobyt energeticky nevýhodné. 

V případě, že se chystáte odjet na déle než 5 dní, už dává smysl teplotu snižovat až na úroveň 16 °C, ovšem dost záleží také na venkovní teplotě. Níž by už teplota klesnout neměla, protože pak kromě zmíněných plísní může hrozit i poškození vodovodního potrubí mrazem. 

Prakticky to znamená, že důsledné dodržování pravidla 21–18–16 může svými úsporami plně kompenzovat očekávané zdražení energií – a to bez jakékoliv investice do zateplení nebo modernějších technologií. Nejvýraznějších úspor sice dosáhnou majitelé zateplených domů, přizpůsobování teplot však dává smysl vyzkoušet v každé domácnosti.