Osud Česka visí na vlásku. EU rozhoduje o kroku, jehož dopad může finančně pěkně bolet

Česká ekonomika je mimo jiné úzce spjata s automobilovým průmyslem, nyní čelí regulačním výzvám z Evropské unie. Půjde o dvě stěžejní opatření, která vznikla na základě klimatické politiky. A ačkoliv nedávná rozhodnutí v Brusela přinesla nějaké dílčí úlevy, potvrdila také nekompromisní tempo transformace Evropy, která se nutně promítne i do výrobních nákladů a spotřebitelských cen. Co konkrétně nás čeká a jak se situace dotkne běžných občanů?

Emisní povolenky se brzy dotknou i domácností , ...

Emisní povolenky mají odklad, nejde však o úlevu

Asi nejvíce diskutovaným nařízením posledních měsíců jsou emisní povolenky. Systém ETS2 má za úkol zpoplatnit vytápění budov i silniční dopravu. Ministři České republiky na začátku listopadu vyjednali v Bruselu odklad plného zpoplatnění paliv až na rok 2028, původně se mělo jednat již o rok 2027. Tento krok vláda prezentuje jako zmírnění, podle analytiků jde ale spíše o posílení celkového tlaku.

Kvůli odkladu jednotlivých zemí se totiž opět zkrátí čas k dosažení klimatických cílů do roku 2050. Ve finále tak budeme muset radikálně snížit emise v budoucích letech a potenciálně by tam mohly být povolenky ještě dražší. 

I přesto si však Česko může připsat jedno klíčové vítězství. Společně s dalšími státy totiž prosadilo mechanismus cenové stabilizace. Ten má zajistit, že ceny emisních povolenek nepřekročí 45 EUR/t CO₂. Pokud bude překročení této hranice hrozit, na trh se automaticky uvolní další povolenky. Celý tento “mechanismus” se má postarat o to, aby nedošlo ke skokovému zdražení pohonných hmot a vytápění pro domácnosti a malé firmy. 

Na plnou elektromobilitu není prozatím Česko připravené , ...

Co bude se spalovacími motory?

Druhý bod se pak týká standardů CO₂ pro nová osobní a lehká užitková vozidla. Tento bod je pro český průmysl opravdu zásadní. Podle původní dohody z roku 2023 by se měla od roku 2035 prodávat v Evropské unii pouze bezemisní vozidla. To bylo také Bruselem interpretováno jako definitivní zákaz spalovacích motorů.

Tento “zákaz” však rozhodně není tak defitivní, jak se dříve mohlo zdát. Po silném tlaku ze strany automobilového průmyslu i klíčových členských států v čele s Německem, Itálií a Českem, naznačila Evropská unie ochotu k revizi nařízení. Očekává se tak, že nejnovější výsledná legislativa povolí prodej vozidel se spalovacím motorem. Ovšem podmínkou bude možná to, že automobil bude pohánět uhlíkově neutrální palivo. Do této skupiny patří například syntetická nebo pokročilá biopaliva. Revize momentálně ještě není schválena, nicméně pro Česko, které je není na čistou elektromobilitu vůbec připraveno, jde o nadějný krok.

Ekonomické a sociální dopady na Česko

Česká republika je na automobilovém průmyslu poměrně dost závislá. Podle dostupných dat tvoří až 10 procent HDP. Největším rizikem zmíněného nařízení Evropské unie o zákazu spalovacích motorů je ztráta konkurenceschop­nosti a následné sociální potíže. 

Investice do nových technologií a prodej plně elektrických aut by znamenal pro běžného spotřebitele radikální zvýšení cen samotných vozidel i výdajů na jejich provoz. Současně se předpokládá i zdražení ojetých vozů. Ty v dobrém technickém stavu by mohly být žádanější než nové vozy.

Cenová bariéra neohrozí jen automobilky, ale především obyvatele venkova a menších měst, kde je osobní automobil nezbytný k dojíždění za prací a k zajištění základní mobility. Pokud bude transformace příliš rychlá nebo jednostranná, hrozí propouštění a možný přesun výroby některých firem mimo EU. V České republice zaměstnává automobilový průmysl více než 180 tisíc lidí, takže podobný scénář by byl pro mnoho z nich likvidační.