Lákají na vysoké mzdy přes 100 tisíc, pak se vymlouvají a dohadují se o každou korunu. Nekalé praktiky často odhalíte hned v inzerátu

V takových případech se totiž často jedná o mzdu navýšenou o případné odměny. Základní mzda bývá výrazně nižší a zbytek tvoří bonusy, jejichž vyplacení není vždy zaručené. Vždy je tak třeba se řídit tím, co má zaměstnanec uvedeno ve své pracovní smlouvě.

Pozor na nicneříkající sliby na pracovním pohovoru

Tyto situace jsou poměrně běžné. Uchazeč objeví pracovní nabídku s odměnou „až 120 000 Kč měsíčně“. Při pohovoru však může zjistit, že pevná mzda činí pouze 40 000 Kč, na dalších 80 000 Kč pak lze dosáhnout ve formě výkonnostních bonusů. Ačkoliv se na pohovoru můžete dozvědět, že takové výše bonusu šikovní zaměstnanci bez problémů dosáhnou, realita může být těmto slibům na hony vzdálená. 

Zaměstnanci by si tak před nástupem vždy měli ověřit, jaká výše mzdy je garantovaná. Firma sama o sobě může nabízet výkonnostní bonusy, vždy by ale měly být předem jasně popsány podmínky, způsob výpočtu a termíny vyplacení.

Zaměstnanecké bonusy mají za cíl motivovat zaměstnance a ocenit jejich dosažené výsledky. Typicky mohou být poskytovány při dosažení stanovených prodejních cílů, překročení produktivity a podobně.

Dejte si pozor i na další varovné signály

Sliby týkající se nereálné výše zaměstnaneckých bonusů nebývají tím jediným, s čím se lze při pohovoru setkat. Uchazeči se mohou setkat i s dalšími praktikami. 

Typickým příkladem může být práce na zkoušku zdarma. Zaměstnavatel může tvrdit, že takový den práce na zkoušku je prospěšný pro obě strany, jelikož si vy jako uchazeč nezávazně vyzkoušíte, zda vám pracovní pozice bude vyhovovat. Taková zkouška samozřejmě probíhá bez pracovní smlouvy. Práce bez smlouvy je totiž považována za práci na černo a sama o sobě je nelegální. A vůbec nezáleží na tom, že se jedná pouze o pár hodin. Vždy proto trvejte na pracovní smlouvě.

Pozor si dejte také na přesčasy údajně zahrnuté ve mzdě. Zaměstnavatel může uchazeči tvrdit, že za práci přesčas nic navíc neproplácí. Zákon však umožňuje zahrnout přesčasy do sjednané mzdy pouze za stanovených podmínek a v konkrétně sjednaném rozsahu. 

Problémy mohou nastat i při samotném vyjednávání o mzdě. Zatímco v pracovním inzerátu zaměstnavatel slibuje nadstandardní výdělek, při pohovoru začne nabízenou částku podmiňovat splněním nejrůznějších požadavků. Uchazeč se tak může dostat do situace, kdy musí o výši základní mzdy složitě vyjednávat a zaměstnavatel se zdráhá přistoupit i na menší navýšení. Původně lákavá nabídka se tak může rychle změnit v dohadování o každou korunu.

Vytýkací dopis neznamená automaticky výpověď , ...

Vytýkací dopis neznamená automaticky výpověď

Jednou z dalších praktik, ke kterým zaměstnavatelé přistupují, je využívání vytýkacích dopisů. Jejich prostřednictvím mohou zaměstnance upozornit na porušování pracovních povinností nebo neuspokojivé pracovní výsledky. Jde o zákonný postup, který však může být v některých případech zneužíván jako forma nátlaku na zaměstnance.

Nutno zdůraznit, že samotné doručení vytýkacího dopisu ještě automaticky neznamená výpověď. Pokud například zaměstnavatel vytýká neuspokojivé pracovní výsledky, musí dát zaměstnanci přiměřenou možnost nedostatky napravit. 

Pozor si dejte i na tlak na výpověď dohodou

Problematickou praktikou může být nátlak na zaměstnance, aby podepsal dohodu o ukončení pracovního poměru. Někteří zaměstnavatelé se tak jednoduše snaží vyhnout případným komplikacím spojeným s výpovědí. Pravdou ale zůstává, že zaměstnanec nemusí na dohodu přistoupit, ani když mu nadřízený hrozí propuštěním. Zatímco dohoda vyžaduje souhlas obou stran, zaměstnavatel může dát výpověď pouze ze zákonem stanovených důvodů. 

Pokud vám zaměstnavatel nabídne výpověď dohodou, nenechte se tlačit k jejímu okamžitému podpisu. Místo toho si dejte čas na rozmyšlenou, dokumenty si důkladně prostudujte a případně se poraďte s odborníkem.