Kvíz: Víte, k čemu sloužil škopek, hmoždíř nebo máselnice? Otestujte své znalosti ze staročeské vesnické kuchyně
Dnešním českým kuchyním dominují rozličné druhy nádobí a moderní spotřebiče. Každý z nich má svůj specifický účel a lze jej pořídit takřka na každém rohu.
Dlouhé zástupy obyvatel vyspělých států včetně České republiky by si bez moderních spotřebičů nedokázali vaření již ani představit. Pravdou však je, že dříve si lidé museli poradit s málem. Ve staročeské kuchyni panoval naprosto jiný svět. Jak jste na tom se znalostmi, které se týkají staročeské kuchyně? To si můžete otestovat prostřednictvím kvízu, který najdete na konci tohoto článku.
Jak vypadala typická staročeská vesnická kuchyně?
Staročeská vesnická kuchyně nebyla pouze prostorem pro přípravu pokrmů, ale plnila i celou řadu dalších účelů. Odehrávaly se zde důležité rozhovory či rodinná setkání, zpívaly lidové písně, vyprávěly příběhy nebo předávaly drahocenné zkušenosti z generace na generaci.
Středobodem každé staročeské vesnické kuchyně byl oheň. V úplných začátcích měli někteří vesničané ohniště přímo uprostřed světnice. Postupem času jej však vystřídala kachlová kamna nebo kamenné pece. Právě pece měly ve staročeských vesnických obydlích naprosto dominantní roli: Zdaleka nesloužily pouze pro pečení chleba či jiných potravin, ale rovněž vyhřívaly celý dům nebo sušily byliny.
Protože oheň nebyl samozřejmostí, často se udržoval takřka nepřetržitě – rozdělat nový nebylo tak snadné, jako tomu je dnes.
Vybavení kuchyně se skládalo převážně z hliněného a dřevěného nádobí. Kovové nádobí bylo drahé, tudíž si jej mohli dovolit převážně jen majetní měšťané.
Staročeská kuchyně byla skromná, avšak sytá
Ve starodávných českých vesnicích byla kuchyně poměrně monotónní, nicméně dokázala zasytit těžce pracující lidi. Základním stavebním kamenem byly polévky, chléb nebo kaše.
Chléb představoval důležitý zdroj energie.
, ...
Obzvláště oblíbená byla jáhelná kaše, která se připravovala z prosa, neboť byla velice sytá, avšak zároveň nenáročná na suroviny a přípravu. Proso bylo navíc odolné vůči suchu a nenáročné na pěstování.
Masité pokrmy se na staročeských vesnických stolech objevovaly pouze velice zřídka – často pouze o Vánocích, Velikonocích, při zabijačkách či významných rodinných příležitostech.
Mezi nejčastější suroviny patřily luštěniny, zelí nebo cibule. Významnou součástí jídelníčku byly rovněž mléčné produkty, které v té době představovaly hlavní zdroj bílkovin nebo výživných tuků. Příkladem může být tvaroh, máslo nebo syrovátka.
Významnou součástí stravy byly luštěniny.
, ...
Co se sladkostí týče, těch se na vesnicích nacházelo naprosté minimum. Pokud se nějaká objevila, většinou se jednalo o sušené ovoce nebo med. Cukr byl vzácný.
Kvíz
Jak hlubokými znalostmi o staročeské vesnické kuchyni oplýváte? To můžete zjistit zodpovězením následujících šesti otázek. Správné odpovědi najdete na konci kvízu.
Otázka č. 1: K čemu sloužil škopek?
a) Šlo o nádobu se dvěma držadly, která byla určena k uchovávání a přenášení (zejména) tekutin.
b) K uchovávání masa a čerstvých potravin.
c) K vypalování hlíny.
Otázka č. 2: Co se nejčastěji vařilo v hliněných nebo litinových hrncích?
a) Buchty a moučníky.
b) Polévky a kaše.
c) Omáčky a rýže.
Otázka č. 3: K čemu sloužil hmoždíř?
a) K rozmělnění surovin.
b) K převážení těžkých předmětů.
c) Ke zpracování masa.
Otázka č. 4: K čemu byla určená máselnice?
a) K uchovávání másla.
b) Ke zpracování masa.
c) K výrobě másla tzv. stloukáním.
Otázka č. 5: Jak se nazývala společenská práce, při které se ženy scházely v kuchyni, aby společně pracovaly, zpívaly písně a komunikovaly mezi sebou?
a) Draní peří.
b) Vesnické pletýnky.
c) Filetování.
Otázka č. 6: Kterou z následujících technik používali lidé na staročeských vesnicích z toho důvodu, aby mohli dlouhodobě uchovávat maso?
a) Nakládání do soli a uzení.
b) Dlouhé pečení v peci.
c) Mrazení v ledu.
Odpovědi:
- a)
- b)
- a)
- c)
- a)
- a)
