Kvíz: Víte, co znamenají tyto české výrazy z roku 1910? Otestujte se a zjistěte, jestli byste se tehdy domluvili

Pokud se podíváme na dobu před více než 100 lety, můžeme objevit spoustu slov, jejichž význam dnešní generaci uniká. Mnohé pojmy, které tehdy na ulicích zcela běžně zaznívaly, se již staly archaismy. V dnešním kvízu si však můžete vyzkoušet, zda jim dokážete přiřadit jejich správný význam. 

Jak vypadala naše země v roce 1910

V roce 1910 ještě neexistovalo samostatné Československo, ale naše území bylo součástí Rakouska-Uherska, konkrétně Předlitavska. Tehdejším císařem byl František Josef I., který vládl od roku 1848. Český národ v této době ale usiloval o větší autonomii a rovnoprávné postavení s Němci, což se odráželo v politické situaci. 

České území bylo převážně zemědělské, nicméně rozvíjel se také průmysl, a to především v severních a severozápadních oblastech. Praha byla sídlem české kultury a vzdělanosti, rozvíjela se však i další velká města, jako Brno, Ostrava, Plzeň nebo Liberec. Z hlediska průmyslu bylo nejrozvinutější zejména strojírenství, sklářství, textilní výroba a těžba uhlí. Rozvinutá železniční síť tehdy spojovala jednotlivá města, ve větších z nich se objevovaly koňské a později i elektrické tramvaje. 

Život na venkově byl převážně zemědělsky orientovaný. Práce byla velmi náročná, stroje byly velmi vzácné, práci většinou obstarávali lidé ručně, za pomoci koní. Tehdejší lidé také často žili ve vícegeneračních domácnostech, neměli elektřinu a jen omezený přístup ke vzdělání. 

Československo v té době ještě neexistovalo , ...

Trhovci i lidé z podsvětí měli svou vlastní mluvu

V tehdejší češtině se používala také specifická hantýrka, která měla sloužit k tomu, aby daná slova nikdo jiný nepochopil. Tyto jazyky měly za úkol zmást nepovolané uši. Tajná slova se dědila z generace na generaci, vymýšlela a upravovala podle aktuálních potřeb. Tehdejší hantýrka přitom řadu slov převzala z němčiny nebo romštiny. 

Když třeba někdo v této době na trhu zvolal „fajront!“, bylo všem jasné, že obchodní den končí. Tesaři pak například používali slovo „špejchar“ jako označení pro sýpku. A když se mezi zloději řeklo „lapka dostal vobušek“, znamenalo to, že jej někdo udal. Postupem času se však tato slova vžila i mezi běžné obyvatele a některá z nich můžeme v hovorové češtině najít dodnes (například slovo čórka). 

Rozvinuté bylo převážně zemědělství , ...

Kvíz: dokážete přiřadit správný význam těmto slovům?

V následujícím kvízu na vás čeká celkem sedm otázek. Vaším úkolem bude ke starým českým slovům správně přiřadit jejich význam. 

1. Co je souvrať?

a) Neobdělávaný pruh půdy mezi dvěma poli

b) Místo na poli, kde se slavil konec sklizně

c) Část pole, kde se při orání obracel pluh a zvíře, které jej táhlo

2. Co znamená apatyka?

a) Lékárna

b) Pekárna

c) Cukrárna

3. Co znamená slovo vari?

a) Dovnitř

b) Pryč

c) Pomalu

4. Co znamená slovo loktuše?

a) Šátek

b) Košile

c) Kapesník

5. Čemu se dříve říkalo čamrda?

a) Člověku, který byl silně opilý. 

b) Polévce připravené z kachních drobů. 

c) Dětské hračce ve tvaru kužele, kterou se točilo. 

6. Co znamená, že jste klučili?

a) Prováděli klukoviny. 

b) Nechávali jste naklíčit semena. 

c) Odstraňovali jste pařezy ze země. 

7. Kdo byl šámes?

a) Člověk starající se o synagogu. 

b) Člověk, který se věnoval řemeslům.

c) Člověk, který dohlížel na dodržování šabatu. 

Správné odpovědi

1. c)

2. a) 

3. b) 

4. a) 

5. c) 

6. c) 

7. a)