Dříve nejpopulárnější mobilní telefony na světě skončily díky velkému trapasu. Potrháte se smíchy

Majitelé i akcionáři většiny firem, které se pohybují v sektoru informačních technologií, si mohli v několika posledních dekádách mnout ruce. Společnosti, jako je Apple, Samsung, Asus nebo Xiaomi, zaznamenaly obrovské úspěchy, což se samozřejmě projevilo i na hodnotě jejich akcií – například hodnota jedné akcie Applu vzrostla mezi lety 2015 až 2025 o 768 procent, Samsungu o 44 procent, Asusu o 71 procent a Xiaomi o 165 procent (v tomto případě jsou data zaznamenávána až od roku 2018, neboť do té doby nebyly akcie této společnosti veřejně obchodovatelné na burze).

To jsou ve většině případů skutečně astronomické zisky. Existují ovšem i firmy, které se jevily jako nadějné, ovšem nakonec skončily tařka na úplném dně. Na pomyslné opačné straně barikády se nachází například známá finská společnost Nokia, jejíž akcie nejenže za posledních 10 let nenarostly, ale dokonce spadly o přibližně 48 procent. Čím byl tento výrazný úpadek způsoben?

Nokia byla ještě na začátku nového milénia největším výrobcem mobilních telefonů na světě

Zástupce nejmladších generací by možná už ani nenapadlo, že Nokia kdysi bývala na trhu s mobilními telefony nejdominantnějším hráčem. Pravda je ovšem taková, že ještě v roce 2007 ovládala přibližně 40 procent tohoto celosvětového trhu. Mohla se pyšnit nesmírně vysokým kapitálem, technologickým náskokem a silnou vybudovanou zákaznickou základnou.

Mnoho lidí si tehdy uvědomovalo, že nejkvalitnější mobilní telefony se vyrábí ve Finsku (odkud Nokia pochází). Ikonické modely jako Nokia 3310 či Nokia 8110 se navždy zapsaly do srdcí zákazníků, a to zejména díky své odolnosti.

Jenže odolnost sama o sobě časem přestala stačit k tomu, aby tato společnost dokázala udržet krok s firmami, které se začaly nově objevovat na trhu. Jednou z nich byla – dnes již světově známá – společnost Apple, která na trh svůj první iPhone uvedla právě v roce 2007. Netrvalo příliš dlouho, než se Applu podařilo od Nokie převzít pomyslné vládnoucí žezlo.

Spoléhání na starý osvědčený systém se Nokii nevyplatil 

V některých odvětvích platí, že spoléhání se na staré osvědčené metody je sázkou na jistotu. Technologický sektor každopádně může být výjimkou, o čemž se velmi krutou formou přesvědčili i vrchní představitelé finské společnosti Nokia. Ti totiž nebyli ochotní přizpůsobit se novým technologickým trendům a vsadili všechno na svůj operační systém s názvem Symbian, který vznikl již v 90. letech. 

Operační systém Symbian byl nejdříve solidní, ovšem jak čas plynul, postupně se z něj ve srovnání s jinými operačními systémy stala těžkopádná, technicky zastaralá a obtížně přizpůsobitelná platforma. Zatímco moderní operační systémy jako Android (vyvinutý společností Google) a iOS (vyvinutý společností Apple) se mohly pyšnit přivětivými vývojovými nástroji a intuitivním uživatelským rozhraním, Symbian nenabízel nic z toho.

Ačkoliv si podle dostupných informací vysocí představitelé firmy Nokia velmi dobře uvědomovali výše zmíněnou skutečnost a díky interním analýzám měli tušení rovněž o dalších problémech operačního systému Symbian, dlouze otáleli s jeho výměnou. A pak přišla další rána, jejíž pomyslné ozvěny je možné slyšet ještě dnes.

Apple se svými modely iPhone postupně převzal nadvládu nad trhem. , ...

Největší chybou bylo odmítnutí otevřeného vývojářského ekosystému

V hlavách celé řady předních představitelů společnosti Nokia se dost možná ještě dnes odehrává moment, kdy se definitivně rozhodli neotevřít svůj operační systém vývojářům třetích stran. Toto rozhodnutí totiž bylo naprosto fatální a zapříčinilo značný úpadek této finské společnosti.

Zatímco firmy Google i Apple vsadily na budování otevřených ekosystémů a představili App Store, respektive Android Play Store (dnes Google Play), Nokia zaspala a vývojářům třetích stran nenabídla žádnou atraktivní možnost, jak se na utváření uživatelského prostředí podílet.

Mobily bez aplikací od vývojářů třetích stran si dnes málokdo dokáže představit. , ...

Dnes si málokdo dokáže představit telefon, v němž se nenachází žádné aplikace vyvinuté vývojáři třetích stran (jedná se například o aplikace jako Messenger či různé hry).